Narodila se 14. dubna 1923 v Praze. Její otec byl významným lingvistou, etnografem jihoamerických indiánů, důstojníkem Francouzské akademie a čestným členem Société des américanistes v Paříži.

Jarmila Loukotková navštěvovala reálné gymnázium v Praze, kde ji zaujalo studium historie a latinského jazyka. Po maturitě v roce 1942 pracovala jako úřednice na pražském magistrátu a současně se vzdělávala na soukromé jazykové škole a složila zkoušky učitelské způsobilosti z francouzštiny a němčiny. Po válce ještě vystudovala francouzštinu a estetiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.

První publikovaná kniha jí vyšla již v sedmnácti letech pod názvem Jasmín – květy z antických zahrad. Pravidelně přispívala do mnoha časopisů, jako byly například Studentský časopis, Květy, Vlasta, Svobodné slovo, O knihách a autorech. Jarmila Loukotková je známá zejména jako autorka historických románů. Její tvorba se zabývala obdobím antiky a francouzskou historií. Mezi nejznámější historické prózy zcela jistě patří kniha Není římského lidu, která pojednává o životě básníka Petronia v době vlády císaře Nera. Ukázku z tohoto románu naleznete zde. Dalším známým dílem je kniha Navzdory básník zpívá, kde se věnovala životu francouzského básníka Francoise Villona, jehož básně často překládala.

Její bibliografie obsahuje i knihy zabývající se současnou dobou. Například kniha Medúza patří mezi psychologické prózy a řeší citové problémy mladé fotografky, která hledá lásku. Loukotková se však věnovala i překladatelské činnosti, zejména překladům a adaptaci divadelních textů. V roce 1948 také napsala rozhlasovou hru Fialinka a v roce 1990 byla Československou televizí zfilmována její próza Vstup do ráje zakázán.

Jarmila Loukotková zemřela 29. října 2007.

Zdroj:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1270 (cit. 27. 3. 2012)
http://www.spisovatele.cz/jarmila-loukotkova (cit. 27. 3. 2012)