Kuchyňské kouzlení s Jotou

Jota_Umeni francouzske kuchyne_Hmyz na taliri
Rádi vaříte, hledáte nové chutě, experimentujete s recepty a máte odvahu vyzkoušet neobvyklé ingredience? Pak vás určitě osloví dvě neotřelé kuchařky, které nedávno vyšly.

Dnes představované kuchařské knihy vydalo nakladatelství Jota, které oslavilo v roce 2015 čtvrt století své existence na českém knižním trhu. Za 25 let zde vyšlo 2 000 titulů v téměř 6 milionech výtiscích. Během existence nakladatelství byly zavedeny edice, ve kterých jsou vydávány překlady světových autorů. Také edice Literatura faktu a military má u čtenářů velký úspěch, v edici Cestopisy najdeme české cestovatele, jako jsou legendy Hanzelka–Zikmund, Miloslav Stingl, Steve Lichtag, Vladimír Plešinger, Jirka Kolbaba, Petr Horký nebo Miroslav Náplava.jota

 

Pro začátek vám přinášíme osvědčenou a vyzkoušenou francouzskou kuchyni, vždy jedinečnou a delikátní. Pokud jste již měli možnost vyzkoušet některé pochoutky z předchozího dílu Umění francouzské kuchyně, nepochybně oceníte i nápadité pokračování. A pokud ne, je právě nejvyšší čas to napravit a seznámit se s pokrmy Simone Beckové a Julie Childové.

Umění francouzské kuchyně 2

Autorky: Simone Becková, Julia Childová
Přeložil: Jan Sládek

Počet stran: 728
Vazba: vázaná
Formát: 160×230 mm
ISBN: 978-80-7462-866-5
Doporučená cena: 598 Kč

Knihu Umění francouzské kuchyně 2 vydalo nakladatelství Jota.

Julia Childová a Simone Becková přicházejí s pokračováním svého klasického díla, jehož se v Americe prodalo více než milion výtisků. Po vydání dnes velmi uznávané první knihy pilně pokračovaly v práci, bádaly a zkoušely další recepty klasických jídel i francouzské regionální speciality – vařily, radily se, ochutnávaly, zdokonalovaly. Svoje objevy a poznatky sepsaly do druhého svazku, brilantní sbírky receptů, které jednak rozšíří váš kulinářský repertoár, ale hlavně vám umožní postoupit na vyšší úroveň ve studiu umění francouzské kuchyně.
Druhá kniha je určena lidem, kteří budou chtít za použití běžných surovin a v běžně vybavené kuchyni okusit nebo si nostalgicky připomenout jedinečné příchutě a vůně Francie – oběd ve venkovské hospůdce v Provence či večer v noblesní pařížské restauraci.
Naleznete zde:

  • první autentický, vyzkoušený recept na výrobu francouzského chleba,
  • polévky včetně rybích a bisque z darů moře,
  • masitá jídla od venkovské kuchyně až po slavnou haute cuisine,
  • třináct skvělých receptů na pošírované kuře s omáčkou,
  • lákavě sestavené zeleninové pokrmy,
  • záplavu dezertů od jednoduchých až po absolutně velkolepé pochoutky.

Do rukou se vám dostanou jasné a prověřené návody, díky nimž si i vy budete moci uvařit speciality, jež byly donedávna k mání pouze u francouzských šéfkuchařů a mistrů pekařů. Každý nový základní recept je vypracován krok za krokem, s vybroušeným smyslem pro detail, kniha je také doplněna četnými kresbami.

 

Ukázka z knihy

Jak vyrobit kulatý korpus na koláč

Použít můžeme vykrajovátka na vol-au-vent, poklice či jakékoli jiné příhodné kruhové předměty. Jakmile zvolíme velikost koláče, přidáme k průměru 2 centimetry po celém jeho obvodu; tento okraj poslouží jako vyvýšený lem koláče. Těsto vyválíme na tloušťku 3 milimetry, tak aby o půl centimetru přesahovalo okraj větší ze dvou zvolených šablon; poté těsto zvedneme, a pokud se mírně smrskne, podle potřeby ho znovu roztáhneme. Přesně doprostřed položíme vykrajovátko a oddělíme jím přebytečné těsto.

Nyní na těsto položíme menší vykrajovátko, vystředíme ho a čistě těsto prořízneme po celém obvodu, aby se středový kruh snadno oddělil od vnějšího mezikruží. Tuhle vnější část poté rozdělíme na čtvrtiny nebo na šestiny a Umeni francouzske kuchyne 2_ukazkavzniklé díly odsuneme od kruhu; budou tvořit vyvýšený lem koláče. Kruh navineme na váleček a rozmotáme ho horní stranou dolů na navlhčeném plechu, případně ho prsty ještě jemně roztáhneme. (str. 554)

Prohlédněte si další skvělé recepty.

 

Julia Childová

Julia Childová se narodila v roce 1912 v Kalifornii do zámožné a vzdělané rodiny – její otec byl absolventem Princetonské univerzity. Poté, co absolvovala střední školu, se přestěhovala do New Yorku, kde pracovala nějaký čas v reklamě. Během druhé světové války sloužila u výzvědné služby, mimo jiné na Cejlonu, kde se seznámila se svým pozdějším manželem, s nímž se v roce 1948 usadila v Paříži, kam Childa přivedly pracovní povinnosti.

Julia navštěvovala věhlasnou kuchařskou školu Le Cordon Bleu a posléze brala soukromé hodiny u slavných francouzských šéfkuchařů. V roce 1951 založila se svými přítelkyněmi Louisette Bertholleovou a Simone Beckovou vlastní kuchařskou Školu tří gurmánek. O deset let později společně vydaly kuchařku Umění francouzské kuchyně, která se ve Spojených státech stala bestsellerem a jednou provždy změnila pohled amerických žen na vaření. Z Childové se stala kuchařská celebrita. Pravidelně se objevovala na televizních obrazovkách a od roku 1963 uváděla svůj vlastní pořad Francouzský šéfkuchař. Diváky zaujala svou znalostí francouzské kuchyně, ale také přirozeností, šarmem a nelíčeným nadšením pro kulinářské umění. Následovala řada ocenění (mimo jiné cena Emmy) a několik dalších pořadů a kuchařských knih, mezi nimiž vyniká její další mistrovské dílo Kuchařské umění z roku 1989.

V roce 2000 byla Childová oceněna francouzským Řádem čestné legie a o tři roky později jí byla udělena Prezidentská medaile svobody. Julia Childová zemřela v roce 2004.

Informace o autorce byly čerpány ze stránek nakladatelství Jota.

 

Simone Becková

Simone Becková prožila dětství v Normandii a vařit se učila od dětství. Původně studovala knihvazačství, avšak pod vedením znamenitých šéfkuchařů dále úspěšně rozvíjela své kuchařské schopnosti. I když většinu svého života prožila v Paříži a Provence, v Americe ji proslavila kuchařka Umění francouzské kuchyně a další dvě knihy, které vydala samostatně.

Informace o autorce byly čerpány ze stránek nakladatelství Jota.

Přečtěte si také náš článek, ve kterém najdete informace nejen o předchozím dílu Umění francouzské kuchyně, ale také tipy na další dobré kuchařky.

————————————————

A teď trochu odvážného experimentování pro vstřícnější povahy. Pokrmy, jejichž neodmyslitelnou součástí jsou hmyzí přísady, vzbuzují ve světě čím dál větší zájem. Teď si možná říkáte, že zbaštit červíkové müsli by vás nikdo nikdy nepřinutil, ale uvidíte, že knížka Hmyz na talíři vzbudí vaši zvědavost a třeba i odbourá počáteční nedůvěru. Takový červový dortík totiž může náramně prospět vašemu zdraví.

Hmyz na talíři

Autoři: Marie Borkovcová, Martina Bednářová a kol.

Počet stran: 164
Vazba: brožovaná
Formát: 203×203 mm
ISBN: 978-80-7462-915-0
Doporučená cena: 348 Kč

Knihu Hmyz na talíři vydalo nakladatelství Jota.

Vítejte ve světě, kde entomofágie je věda, umění i zábava.

Hmyz na talíři je velmi specifická kuchařka. Pravděpodobně tak specifická, že jste druhou takovou nikdy v ruce nedrželi. Je plná úžasných, chutných a veskrze zdravých receptů. S hmyzem. Najdete v ní receptury předkrmů, polévek, hlavních jídel, dezertů a ostatních kulinářských lahůdek, které samozřejmě můžete připravit i bez „nohatých“ doplňků, ale uznejte, že by to byla škoda. Alespoň si je čas od času do nějakého receptu přisypejte. Budete určitě příjemně překvapeni…

Pojem entomofágie se od přelomu století rozšířil do povědomí mnoha lidí, zájem o recepty a konzumaci hmyzu neustále roste a přání potenciálních konzumentů hmyzu vyústilo v sepsání kuchařky Hmyz na talíři. Najdete v ní odpovědi na otázky, proč jíme hmyz, trochu teorie o tom, jak pracuje lidské tělo, povídání o hmyzu, provedeme vás cestou kolem světa a dozvíte se také, jak hmyz připravovat k vaření.

 

Ukázka z knihy

Hmyz na taliri_ukazka1

Hmyz na taliri_ukazka2

Prohlédněte si také další recepty z této knížky.

 

O autorech

Doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. (* 1958) působí na Mendelově univerzitě v Brně na Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Studentům přednáší i o hmyzu a o tom, že se dá jíst. První taková přednáška měla velký ohlas a vyvolala potřebu kritického hodnocení významu hmyzu pro výživu člověka a zapojení hmyzu do jídelníčku jako alternativy. Svou prací se Borkovcová zařadila do světové komunity vědců řešících tuto problematiku a v roce 2014 se stala uznávaným vlajkonošem (stakeholder) FAO, prvním za Českou republiku.

Ing. Martina Bednářová, Ph.D. (* 1983) se první přednášky zúčastnila ještě jako studentka a je příkladem toho, jak se může měnit vztah k hmyzu jako jídlu poté, co se o něm člověk dozví, jak žije, čím se živí a co může pro člověka v jídelníčku znamenat z hlediska nutričních hodnot. Téma ji zaujalo natolik, že si ho zvolila za téma své doktorské práce. Tu úspěšně obhájila a výsledky publikovala ve světových odborných časopisech. V roce 2015 se stala za Českou republiku druhým vlajkonošem FAO pro oblast jedlého hmyzu.

Ing. Vladimír Fišer (* 1951) byl také u zrodu entomofágie v Čechách a na Moravě. Zajišťuje přednáškám technickou podporu (cesťáky, zapojování techniky i přímé přenosy na internet). Ovládá statistiku, takže matematické vyhodnocování výsledků vědeckého výzkumu týmu je na něm. Entomofágii propadl natolik, že zkoušel přežít jen o sušeném hmyzu. Po třech dnech  byl nucen pokus ukončit. Tím ukázal na potřebu přistupovat ke konzumaci hmyzu se zdravým rozumem a podle hesla, že nic se nemá přehánět.

Petr Ocknecht (* 1977) je absolventem hotelové školy v rakouském Retzu a získal praxi jako kuchař v Německu, Rakousku a na turistické lodi v Karibiku. Tak jak doc. Borkovcová přivedla entomofágii do akademického povědomí a polemiky, tak P. Ocknecht přivedl entomofágii na stůl konzumentů po praktické stránce. Vypracoval originální postupy snadné přípravy hmyzu a upravil recepty pro českého konzumenta. Jako první vařil hmyz pro širokou veřejnost na Prague food festivalu v Praze a poté následovalo mnoho dalších veřejných prezentací: festivaly, renomované restaurace, výstavy, veřejné akce a také vystupování v médiích: televize, rádio a tisk.

Milan Václavík (* 1983) se poprvé setkal se smaženým hmyzem na tržnici v Kambodži. Tenkrát však ještě neochutnal, i když chtěl. V roce 2010 začal pracovat jako šéfkuchař exotické restaurace v Brně, kde se seznámil s Davidem Švejnohou, a poprvé navštívil přednášku o entomofágii paní docentky Borkovcové. Ta mu společně s Petrem Ocknechtem pomohla překonat první bariéry a Milan tomuto exotickému způsobu stravování propadl. Připojil se k týmu jako jeden z propagátorů této stravy v České republice. Dnes přednáší pro střední školy, vymýšlí nové recepty, snaží se popularizovat pojídání brouků v médiích.

David Švejnoha (* 1979) je cestovatel, který poprvé ochutnal restované larvy v africké Zambii. V roce 2010 se poprvé setkal s kuchařem Petrem Ocknechtem na přednášce v brněnské restauraci a společně s Milanem Václavíkem se vydali na cestu popularizace entomofágie mezi lidmi. David neumí vařit, ale umí nadšeně mluvit a motivovat. Jezdí po celé republice a přednáší pro školy a veřejnost. Stará se o informační web a facebookové stránky.

Informace o autorech byly čerpány ze stránek nakladatelství Jota.

Další zajímavé informace nejen o samotné knize, ale i o jejích autorech, naleznete v naší reportáži ze křtu knihy.


Zapojte se do našich aukcí, kde najdete mnoho zajímavých knih.

Zaujaly vás dnešní knižní tipy? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeUmění francouzské kuchyně 2

Becková, Simone – Childová, Julia

Jota, 2015

zobrazit info o knizeHmyz na talíři

Bednářová, Martina – Borkovcová, Marie – Fišer, Vladimír – Ocknecht, Petr – Švejnoha, David – Václavík, Milan

Jota, 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>