Další z bezpočtu slavných dostihových detektivek vydal Knižní klub v září 2015, a světlo českého knižního trhu tak spatřila kniha Dicka Francise s názvem Chladná zrada, opět v původním překladu Jaroslavy Moserové-Davidové.

Dicka Francise jsme si přestavili již nesčíslněkrát, naposledy v recenzi Smrti favorita či před tím u románu Bič, a před tím v mnoha dalších, jejichž odkazy lze nalézt právě v poslední zmíněné recenzi. Proto se můžeme rovnou zaměřit na dnešní novinku Chladná zrada (Slay Ride), jež prvně vyšla již v roce 1973 (česky zřejmě až v roce 1998). Hlavní postavou a vypravěčem celého příběhu je vrchní vyšetřovatel britského Jockey klubu David Cleveland. Zajímavostí spojenou s tímto jménem je, že ačkoli jej Dick Francis knižně využil jen jednou právě v Chladné zradě, filmaři si tohoto hrdinu vypůjčili hned třikrát a to ve zfilmovaných titulech Bloodsport (česky Cena krve), In the Frame (česky Motiv koní) a Twice Shy (česky Hra s čísly).

David Cleveland je přizván, aby prošetřil podezření, že došlo ke zcizení tržby z jednoho dostihu v Norsku. Podezřelým a zároveň zmizelým je britský jezdec, a protože Cleveland má navzdory svému mladému věku vynikající pověst jako vyšetřovatel, obrátili se na něj jeho norští kolegové se žádostí o nalezení pachatele i ztracených peněz. Jak je autorovým osvědčeným zvykem, příběh má hned od počátku rychlý spád a život ohrožující situace se střídají jedna za druhou. Z hledání zloděje se, jak jinak, stane hon na vrahy a v mnoha případech současně i snaha jim uniknout. Chladná zrada je tak možná jednou z nejakčnějších Francisových knih ze sedmdesátých let. Opět podle osvědčeného autorova zvyku se kniha hemží pověstnou až extrémní anglickou zdvořilostí na pozadí boje s úkladnými vrahy. Absentují hrubé výrazy a vulgarity, aniž by tím dramatičnost příběhu jakkoli utrpěla. Jen jedním momentem se mírně vymyká dobovým i pozdějším Francisovým zvyklostem, a tím je na Francisovy knihy až silně erotický náboj v jedné scéně, v níž hlavní hrdina tančí se ženou svého přítele. Podobně našeho vyšetřovatele nenechává chladným ani vdova po původně domnělém zloději výnosu norského dostihu. Přesto ani v jednom případě nepřesáhne autor hranice, jež si pro celou svou literární kariéru nastavil, a i zde se obejde bez explicitních popisů sexuálních scén. I bez takových pikantních detailů však dokáže navodit patřičnou atmosféru prosycenou lehce erotickým nábojem, dělaje tak ze svého hrdiny muže se vším všudy – s jeho přednostmi i slabostmi.

Přestože Chladná zrada nepostrádá žádnou z předností tvorby Dicka Francise, ve srovnání s jinými jeho knihami se může jevit až příliš přímočarou. Zkušený čtenář pravděpodobně odhalí z náznaků vypravěče zápletku i identitu vrchního padoucha hned v rámci prvních deseti stran. Na druhou stranu to nijak nepoznamenává čtivost příběhu a ani tato třináctá Francisova kniha by rozhodně neměla chybět ve sbírce každého milovníka skvělých detektivních příběhů. A protože máme před sebou zimní období a s ním i dlouhé večery, je téma klasické norské zimy, ilustrativně v Chladné zradě vystižené, právě teď ze všech Francisových knih asi nejvhodnější volbou.

Související knihy

Francis, Dick

Knižní klub, 2015