Že se jednalo o událost jistě nevšední, nasvědčovala i skutečnost, že již čtvrt hodiny před samotným křtem knihy, vydané nakladatelstvím Jas, nezůstalo jediné sedadlo volné a lidé postávali všude, kde se jen dalo. Jarmila Šusterová-Horčičková s Aťkou Janouškovou usedly společně za přichystané stolky, zatímco Daniel Růžička stál skromně mimo hlavní dění.

Na knížce společně pracovali poslední tři roky. S původními hlasatelkami Československé televize se však Daniel Růžička setkal již před deseti lety, dlouhých deset let však trvalo, než z prvního setkání vzešla křtěná kniha. Pan Růžička si pochvaloval nejen skvělou spolupráci ale také kuchyni paní Šusterové-Horčičkové, jelikož pro nějměla naše první televizní hlasatelka vždy přichystáno něco dobrého na zub. Jarmila Šusterová-Horčičková si ho zas cenila jako dobrého zpovědníka, i když mu v žertu vyčetla, že nyní má po všech setkáních a vzpomínání skříně samý nepořádek, plné fotografií a výstřižků z novin.

Paní Šusterová-Horčičková však nemluvila jen o minulosti. Zmínila se i o svém současném životě, na který si dle svých slov rozhodně nemůže stěžovat. Má velkou rodinu, dvě dcery, pět vnoučat a dokonce již pravnoučata. Spousta příbuzných a skvělá atmosféra, když se všichni sejdou, je podle ní tím nejlepším lékem na jakákoliv stařecká trápení.

S Aťkou Janouškovou se znají už sedmdesát let a tak si nikoho jiného za kmotru své knihy snad ani vybrat nemohla. Ostatně, setkávají se spolu každý měsíc nad dobrou kávou spolu s několika dalšími kolegyněnim z Dismanova souboru, jehož byly obě členky.

Jarmila Šusterová-Horčičková také zavzpomínala na to, jaké nároky byly kdysi na hlasatelky kladeny. Kromě jiného nebylo například možné, aby se na televizní obrazovce v roli hlasatelky objevila žena těhotná, nebo dokonce s výraznějším výstřihem. V druhém případě jí nezbylo nic jiného, než se jít ihned převléci.

Zajímavé také bylo, jakým způsobem zjišťovala Československá televize, nakolik je či není její vysílání oblíbené. „Peoplemetry“ neexistovaly a tak hlasatelé a hlasatelky jezdili po besedách a jejich úkolem mimo jiné bylo, získávat od diváků zpětnou vazbu na televizní vysílání. Odměnou návštěvníkům besed byly naopak nejčerstvější informace o tom, co se pro ně v následujícím období chystá.

Televizní hlasatelka si vzpomínala i na časy méně příjmené, totiž na dobu, kdy musela spolu s několika svými kolegyněmi televizi nuceně opustit. Úsměvné je, že ve stejné době, kdy zmizela z televizních obrazovek ona, zmizela i ze spotu vysílaného během televizních přestávek diváky oblíbená koťata. Jen domýšlet se můžeme, zda ve zm izení koťat hrálo svou roli, že šlo právě o Šusterovic koťata.

Po krátkém povídání následoval slavnostní křest knihy a po něm už jen dlouhá autogramiáda, jelikož o vzácný podpis naší první televizní hlasatelky byl skutečně velký zájem.

Související knihy

Růžička, Daniel - Šusterová-Horčičková, Jarmila

JaS, 2014