Se smolařkou Bridget Jonesovou se čtenáři mohli poprvé seznámit v roce 1995 v britském deníku The Independent, kde příběhy svobodné třicátnice vycházely deníkovou formou. O tři roky později z nich autorka Helen Fieldingová vytvořila dnes již kultovní román Deník Bridget Jonesové. Tento titul se tehdy nejen několik měsíců udržel v žebříčku nejprodávanějších knih, ale získal i cenu British Books Award za nejlepší knihu roku.

Úspěch autorku vynesl mezi nejoblíbenější spisovatelky ženských románů současnosti a dychtiví fanoušci Bridget Jonesové Fieldingovou přiměli, aby napsala další dvě pokračování, Bridget Jonesová: S rozumem v koncích a Bridget Jonesová: Láskou šílená. První dva romány se ještě více proslavily díky jejich stejnojmenným filmovým adaptacím, v nichž zazářili Renée Zellweger, Collin Firth a Hugh Grant. Humorný román Deník Bridget Jonesové se letos v květnu dočkal svého druhého českého vydání, o něž se postaralo nakladatelství XYZ. S novou obálkou vyjde v srpnu také druhý díl série, a čtenáři se dočkají i českého překladu závěrečného, třetího dílu, jenž se na knižních pultech pravděpodobně objeví letos v září.

Na první pohled vypadá Bridget Jonesová jako ostatní svobodné třicátnice – je posedlá svou váhou a příjmem kalorií, stále si nemůže najít toho pravého a její matka se jí neustále plete do života. Kdykoliv může, tráví volný čas se svými nejlepšími přáteli a sklenkou alkoholu, svůj život se snaží zkrotit pomocí nejrůznějších příruček pro ženy, a ať se snaží sebevíc, nikdy nikam nepřijde včas.

Jenže na rozdíl od ostatních nezadaných Angličanek Bridget při každém zaškobrtnutí (a že jich je dost) nepropadá panice, a jestliže se jí náhodou přece jen zmocní temné myšlenky, moc dlouho nad zpackanými příležitostmi netruchlí a raději se jímá nových příležitostí. Její šarm a schopnost zůstat nad věcí se jí budou hodit hlavně ve chvíli, kdy se jí do cesty připletou hned dva muži, sexy šéf Daniel Cleaver a „špičkový právník přes lidská práva“ Mark Darcy…

Jak už samotný název napovídá, román je psán formou deníku. Hned na začátku si pro nás Bridget připravila seznam novoročních předsevzetí, s nimiž se bude v průběhu celého roku více či méně úspěšně snažit bojovat. Kniha je rozdělena do kapitol pojmenovaných podle měsíců a každou podkapitolku, jeden den, uvozuje několik informací o aktuální Bridgetině váze, počtu snědených kalorií, vykouřených cigaret a vypitých skleniček alkoholu.

Fieldingová dokázala stvořit postavu, se kterou se mohou ztotožnit ženy z celého světa, bez ohledu na to, zda jsou čerstvými dvacátnicemi, nebo nemají daleko do padesátky. Prostřednictvím Bridget autorka poukázala na trampoty, s nimiž se ženy musí každodenně poprat, neopomněla je však popsat s notnou dávkou humoru a sebeironie.

Myslím si, že je velmi obtížné si hrdinku, jakou je Bridget Jonesová, nezamilovat. Snad už proto, že každá z nás se občas jako Bridget cítí nebo má kamarádku, která se této smolařce v mnohém podobá. Přestože od vzniku Bridget uplynulo téměř dvacet let (občas narazíte na dobové odkazy, jež vám nenápadně připomenou stáří této knihy), její příběh neztratil ani špetku ze svého kouzla a stále se může řadit mezi nejlepší ženské romány současnosti.

Ukázka z knihy

Doma jsem si vlezla do postele, položila hlavu na polštář, a nic. Překládala jsem hlavu z místa na místo, ale pořád se jí nechtělo usnout.

Normálně bych už dávno chrápala a v hlavě by se mi honil nějaký traumatický, paranoidní sen. Rozsvítila jsem lampičku. Bylo teprve půl dvanácté. Možná bych měla něco dělat, třeba, hm, no… štupovat? Duševně vyrovnaná. Zazvonil telefon. Byl to Tom.

„Jsi v pořádku?“

„Jasně. Je mi báječně. Proč?“

„No, dneska jsi vypadala, víš, bez šťávy. Všichni říkali, že jsi to nebyla ty.“

„Ne, nic mi nebylo. Všiml sis, že jsem zhubla?“ Rozhostilo se ticho.

„Tome?“

„Myslím, že předtím jsi vypadala líp, miláčku.“

Teď si připadám prázdná a zmatená – jako by ze mě stáhli peřinu. Osmnáct let – a k ničemu to nebylo. Osmnáct let jsem počítala kalorie a jednotky tuku. Osmnáct let jsem si kupovala dlouhá trička a svetry a v intimních chvílích jsem vycházela z pokoje pozadu, abych skryla své zadní partie. Odepřela jsem si miliony cheesecaků a tiramisu, desítky milionů plátkového ementálu. Osmnáct let boje, obětí a úsilí – a co z toho mám? Osmnáct let a výsledek je „unavená a bez šťávy“. Připadám si jako vědec, který přijde na to, že jeho celoživotní dílo byl omyl. (str. 99)

Související knihy

Fieldingová, Helen

XYZ, 2014