Alena se vzbudila celá zpocená. „Pořád mě straší jeden sen. Potácím se na trávníku, zakopnu a nemohu vstát. Bolí mě kotník.“ Sáhla si na něj. „Nebolí,“ zašeptá a zakroutí nohou v kotníku. „To je fajn, dnes mě čeká běhání po doktorech. Musím všechno stihnout.“ Protáhne se a čiperně vstane.
Byl mladý, plný síly a optimismu. Ženám se líbil. Náhoda ho přivedla do společnosti jedné zajímavé mladé ženy. Zamiloval se na první pohled. Nabídl jí přátelství. Ona se zdráhala. Po několika propitých večerech se přiznala, že někoho má.
Sedím na terase velkého penzionu. Jezdívali jsme sem s manželem. Výhled je neuvěřitelný. Krásné moře láká svými drobnými vlnkami. Chce nás osvěžit. Vlastně jen mne, můj drahý se mnou není a nikdy víckrát nebude. Odešel do dáli, odkud není návratu.
Pomalu se šeří. Brzy přijdou Vánoce. Nedávno nás mořilo nezvyklé horko letošního léta. Vedra byla příliš vysoká a dlouhá. Málokdo si liboval.
