Když si s něčím nevíš rady, pusť to z hlavy. Ale budeš pak druhému ještě bližním?
A máme tu 25. století, přesně jak jsme ho chtěli. V důsledku bezduché robotizace druh Homo sapiens degeneroval do stadia, kdy už nezvládá samostatně myslet, natož aby se množil. Nechce se mu – a už se tím ani netrápí. Pustí prostě problém z hlavy, zobne si narkokapsli jako někdejší příslušníci „krásného nového světa“ Aldouse Huxleyho a zařadí se zpět mezi otupělé ovce, jelikož dohled Orwellova Velkého bratra už není zapotřebí. Zmůže s tím něco newyorský odvážlivec Bentley, jenž jako jediný z přeživší hrstky mátoh umí číst – jelikož si pracně osvojil dovednost tříbící slovní zásobu, paměť, vědomí souvislostí i představu o kráse studiem svazků, které jsou tu zapovězeny jako ve sci-fi hororech Raye Bradburyho? Pokud ano, musí se nejdřív dostat z područí maniakálního robota deváté třídy Spoffortha. Superschopnosti tohoto androida však už vyspěly do té míry, že se mu stal sokem nejen v bojové strategii, ale i na poli milostném…

Dystopie autora Muže, který spadl na Zemi a Dámského gambitu se dočkala nominace na cenu Nebula 1980. Silou sžíravé tragikomedie dokládá, jak je důležité mít filipa a vroucně uhájit planetární přežitek zvaný lidskost.