Tisková zpráva: Cenu Rudolfa Medka získal překladatel Jakub Šedivý

Cenu Rudolfa Medka získal překladatel Jakub Šedivý

15.10.2023 Tisková zpráva Bez komentáře

Dne 21. 9. 2023 byla v Klementinu po patnácté předána Cena Rudolfa Medka. Cenu udělují Slovanská knihovna a spolek Ruská tradice osobnostem z oblasti vědy a kultury.

Cena byla slavnostně předána v 17 hodin v Národní knihovně České republiky, konkrétně na Révovém nádvoří Klementina. Získal ji Jakub Šedivý, dvorní překladatel nakladatelství PROSTOR. Cenu Rudolfa Medka tradičně uděluje Slovanská knihovna a spolek Ruská tradice. Udělení ceny je vyjádřením uznání badatelům, kteří se zabývají problematikou dějin střední a východní Evropy.

„Ocenění bylo letos uděleno překladateli Jakubovi Šedivému. Mezi nejvýraznější autory, jejichž práce přeložil, patří Guzel Jachina, Leonid Cypkin nebo Saša Sokolov. Podílel se na přípravě výborů z tvorby Dmitrije Prigova, Anny Barkovové, Igora Cholina a Vadima Deloneho. Za svou práci byl Šedivý opakovaně oceněn Obcí překladatelů.“

popisuje čerstvého laureáta Lukáš Babka,
ředitel Slovanské knihovny

Cena Rudolfa Medka se uděluje od roku 2008. Cílem je ocenit osobnosti z oblasti vědy a kultury bez ohledu na jejich profesní zaměření, kteří se zabývají česko-ruskými (resp. československo-sovětskými) vztahy ve 20. století a jejich vývojem. Pozornost je věnována tématům, jako například činnost československé legie v Rusku, protinacistický odboj, moderní dějiny Podkarpatské Rusi, či podpora demokracie ve střední a východní Evropě.

Ocenění nese ve svém názvu jméno českého básníka, prozaika, dramatika, vojáka a čelného představitele prvního československého odboje Rudolfa Medka (1890–1940). Ten působil v československé legii v Rusku, odkud čerpal náměty ke své literární tvorbě. Cena Rudolfa Medka byla zřízena pod osobní záštitou Medkova syna Ivana a po jeho smrti v roce 2010 znamená její předávání příležitost připomínat si též odkaz jeho života a díla.

Jakub Šedivý

Jakub Šedivý se narodil v roce 1973, vystudoval rusistiku na FF UK. Za své překlady z ruštiny získal mnohá ocenění, mj. Prémii Tomáše Hrácha pro překladatele do 33 let za překlad románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky (PROSTOR 2006). Obec překladatelů mu také udělila tvůrčí prémie v rámci 25. a 27. ročníku udílení cen Josefa Jungmanna za romány Léto v Baden-Badenu Leonida Cypkina (PROSTOR 2015) a Slunce mrtvých Ivana Šmeljova (PROSTOR 2017).

Překlady Jakuba Šedivého

Vladimir Sorokin: Fronta (Malá Skála 2003)
Nikolaj A. Berďajev: Ruská idea (Oikoymenh 2003 + další překladatelé)
J. Druskin, D. Charms, L. Lipavskij, N. Olejnikov, V. Vveděnskij: Ten, který vyšel z domu… Antologie literární a filozofické tvorby činarů (Volvox Globator 2003 + další překladatelé)
Leonid Andrejev: Moje zápisky (Volvox Globator 2004)
Saša Sokolov: Škola pro hlupáky (PROSTOR 2006)
Saša Sokolov: Palisandreia (PROSTOR 2010)
Nikolaj A. Berďajev: Prameny a smysl ruského komunismu (PROSTOR 2012)
Igor Cholin: Nikdo z vás nezná Cholina (Aleš Prstek 2012 + další překladatelé)
Saša Sokolov: Mezi psem a vlkem (PROSTOR 2013)
Natalja Ključarjovová: Rusko – vagon třetí třídy (Eroika 2014)
Anna Barkovová: Osm hlav šílenství (PROSTOR 2015+ Radka Rubilina)
Leonid Cypkin: Léto v Baden-Badenu (PROSTOR 2015)
Michail Ševeljov: Nejsem Rus (PROSTOR 2016)
I. S. Šmeljov: Slunce mrtvých (PROSTOR 2017)
Guzel Jachina: Zulejka otevírá oči (PROSTOR 2017)
Leonid Cypkin: Most přes řeku Něroč a jiné proźy (PROSTOR 2017)
L. N. Tolstoj: Kreutzerova sonáta (Euromedia 2018)
Vadim Delone: Portréty v ostnatém drátu (PROSTOR 2018)
Guzel Jachina: Děti Volhy (PROSTOR 2020)
Jurij Bujda: Ledově modrá krev (Maraton 2021)
Leonid Andrejev: Satanův deník (Euromedia 2021)

Nakladatelství PROSTOR

Nakladatelství PROSTOR vzniklo v prosinci roku 1989 jako přímý pokračovatel samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách. Nakladatelství se hlásí k hodnotám evropského liberalismu. Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů. V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější – jde například o prózy německého spisovatele Bernharda Schlinka či romány Američana Paula Austera. Vedle zahraničních prozaiků jsou zastoupeni i domácí autoři, například Edgar Dutka, Eda Kriseová, Lenka Procházková, Jan Vávra či Martin Komárek. Na českou i světovou historiografii je zaměřena edice Obzor. V edici Střed, orientované na současnou moderní beletrii a esejistiku, vycházeji mj. prózy světoznámého rakouského spisovatele Thomase Bernharda, eseje Gillesa Lipovetského, tvorba Jeana Améryho a dalších autorů. Edice Dílo Milady Součkové uvedla ve třinácti svazcích kompletní prozaické, básnické a dramatické dílo této velké české spisovatelky.