Jak můžeme odhalit skutečnou – tedy častou skrytou – tvář českých dějin, a to zejména těch starších, když i na události zcela nedávné nahlížejí jejich aktéři i svědci mnohdy zcela protichůdně? Lze bez výhrad věřit dávným kronikářům, nebo naopak považovat za univerzálně platnou tezi, že „dějiny píší vždy vítězové“?

Pravda obvykle bývá někde uprostřed – a Jan Bauer, známý spisovatel a publicista, se k ní v sedmém svazku Edice Český ČAS snaží přiblížit z různých stran a úhlů, vždy však formou zasvěcenou a čtivou.

V této knize můžeme sledovat vpád Dórů do mykénského světa a snít o tom, že předkové dnešních Řeků přišli z České kotliny, hledat Marobudon i Wogastisburg, pátrat po bájném českém vojevůdci Tyrovi alias Čestmírovi, zjišťovat, která z lebek svatého Vojtěcha je ta pravá, sejmout cejch zrádce ze svatého Vintíře, pídit se po autorovi Dalimilovy kroniky či po templářském pokladu, pobavit se líčením podivného obléhání hrádku Sion (byť konec jeho pána už tak veselý nebyl), zamýšlet se nad smrtí Jana Žižky z Trocnova, Albrechta Habsburského, Ludvíka Jagellonského, Tychona Brahe, blatského sedláka Kubaty či Milana Rastislava Štefánika, dojímat se osudem šlechtičny, kterou si Bohuslav Balbín ztotožnil s Bílou paní… A kdy vlastně vymřeli Přemyslovci, v roce 1306, nebo o víc než dvě století později? Opravdu Valdštejn zradil císaře? A pocházel snad Adolf Hitler z Čech?

Takových otázek nabízí tato publikace ještě mnohem víc. A jistě nevadí, že na ně nedává jednoznačné odpovědi – vždyť tak mnohdy nečinili ani současníci popisovaných událostí, a pokud ano, lze na jejich výroky pohlížet tu s pobavením, tu s oprávněnou skepsí. Ať už se nad stránkami této knihy budete pobaveně usmívat, nebo skepticky ušklíbat, věříme, že přinejmenším rozšíří a zpestří váš pohled na „jasné“ okamžiky a křižovatky naší historie.

 

Ukázka z knihy Skrytá tvář českých dějin

(z příběhu Šumavský poustevník špionem?)

Jistě si řeknete, že takový asketa je přímo vzorem ctnosti. Kdo tedy zavinil jeho špatnou pověst? Kupodivu především slavný historik František Palacký. V souvislosti s druhým tažením císaře Jindřicha III. do Čech proti knížeti Břetislavovi I., které mělo být odvetou za porážku u Domažlic roku 1040, píše: „Naučením bezpochyby Vintířovým (an na Šumavě již po třicet let poustevničiv, všecky její prosmyky znal a stezky sám na mnoha místech byl zakládal), vojsko Jindřichovo překročilo tenkráte hranice české na jižnějším než vloni místě, kde jich méně pilně ostříháno; i obšedši tudíž opevněná Čechův stanoviště, dostalo se beze vší ztráty dovnitř země.“

Palacký se domníval, že Jindřich pronikl pohraničními hvozdy někde u šumavských Stachů. Ve skutečnosti vstoupil do Čech zřejmě až kdesi u Chebu. Sem to ovšem měl pětaosmdesátiletý Vintíř poněkud z ruky a asi těžko mohl dělat císaři průvodce. Jenže pomluva, která nemá žádné opodstatnění, se s šumavským poustevníkem nezaslouženě táhne dál a ještě dnes se o něm jako o „německém vyzvědači“ můžete dočíst v leckteré turistické příručce. Ani český kníže Břetislav I. o žádné zradě nic nevěděl. Jinak by Vintíře nedal pohřbít v břevnovském klášteře s úctou hodnou významného světce.
Palackého pomluva zřejmě vznikla nepřesným výkladem textu letopisu tzv. Saského analisty, vztahujícího se k vítězné bitvě Čechů na Brůdku u Domažlic. Podle něho po porážce císařského vojska působil Vintíř jako zprostředkovatel. Doslova se v něm praví:
„A ti z našich, kteří až dosud zůstávali v provincii, byli po zásahu poustevníka Vintíře bez újmy vyvedeni a vrátili se.“ To je ovšem něco zcela jiného. Zdá se pravděpodobné, že Vintíř v souladu se svým duchovním posláním, vzhledem ke svým příbuzenským vazbám i svou přirozenou autoritou působil spíše jako usmiřovatel znesvářených stran a mírotvorce.

 

Skrytá tvář českých dějin

Mýty a realita osudových okamžiků

Autor: Jan Bauer

Vazba: vázaná
Formát: 140 x 207 mm
Počet stran: 264
ISBN: 978-80-7475-031-1
Doporučená cena: 299 Kč

Kniha Skrytá tvář českých dějin vyšla v nakladatelství Čas.

O autorovi

Jan Bauer (nar. 11. dubna 1945 v Jihlavě) je jedním z nejplodnějších českých spisovatelů. Na svém kontě má kolem 130 knižních titulů. Z těch čtenářsky nejúspěšnějších můžeme uvést například pětisvazkové Záhady českých dějin, Vládci českých zemí – Historie panovnického trůnu Čech a Moravy, Sex v dějinách, Čeští světci a kacíři, Klasikové v nedbalkách, Ženy z rodu Habsburků či Ženy z rodu Přemyslovců. Jako člen autorského kolektivu se podílel na desetisvazkovém projektu Toulky minulostí světa. V posledních letech se věnuje také psaní historických detektivek a románů (např. Číše jedu pro krále, Dárek pro mistra kata nebo Klášter kostlivců). Několik titulů napsal pod pseudonymy Felix Krumlowský a Vojtěch Fišer. Za svou literární tvorbu obdržel mj. Cenu Karla Hynka Máchy (1995), Zeyerův hrnek (2007) a prestižní jihočeskou literární cenu Číše Petra Voka (2010). Je externím spolupracovníkem časopisů History revue a Svět objevů.
Kniha Skrytá tvář českých dějin (2014) je jeho třetím počinem v Nakladatelství ČAS, předcházely jí tituly Bílá místa našich dějin a Hříchy a vášně přemyslovských králů (obě 2013).

(Zdroj informací o autorovi: nakladatelství Čas)

---

Nakladatelství ČAS si do štítu vetklo heslo „Kniha je ženského rodu“. Rádi bychom totiž vydávali hlavně kvalitní beletrii stvořenou ženským perem a určenou ženským očím a srdcím, ovšem samozřejmě nejen jim. V současnosti naplňujeme tyto ediční řady: Příběhy nejen pro ženy, Erotika, Osobnosti, hudba, film, Pro děti a jejich rodiče, Poezie, Literatura faktu a Ostatní. České i překladové tituly vydáváme s pečlivou redakční úpravou a v kvalitním grafickém zpracování. Knihy, vznikající pod vedením nakladatele, spisovatele a hudebníka Josefa „Pepsona“ Snětivého, naleznete na webu nakladatelství.

www.nakladatelstvicas.cz

Související knihy

Skrytá tvář českých dějin
Mýty a realita osudových okamžiků

Bauer,Jan

Čas, 2014