Muž, který viděl svět jako výtvor své vlastní vůle

Ladislav_Klíma
F. X. Šalda jej nazval naší nejvolnější filosofickou osobností, Jan Patočka předčasným myslitelem absurdity. Veřejnost si protesty vynutila stažení jeho hry a on sám zničil většinu svého díla kvůli přílišné obscénnosti. Odmítal společenské konvence, vysmíval se zdravému rozumu, vystavoval své tělo nejrůznějším experimentům a dlouhodobě zvažoval sebevraždu.

Jeden z nejpozoruhodnějších českých filozofů a literátů, Ladislav Klíma, se narodil 22. srpna 1878 v Domažlicích. Byl vynikajícím studentem, v roce 1895 mu však kvůli urážce habsburské dynastie bylo zakázáno studovat na všech školách v Rakousku-Uhersku. Přestoupil proto na gymnázium v Záhřebu, ani to však nedokončil a brzy se přestěhoval do Prahy. Díky dědictví po zesnulé matce a sestře se zanedlouho mohl osamostatnit, žít svobodným životem, nezatěžovat se starostmi o zaměstnání a věnovat se filozofii.

V roce 1904 vydal anonymně a na vlastní náklady své první dílo, Svět jako vědomí a nic, pro nějž mu byli inspirací George Berkeley, Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche. Prohlašoval v něm, že neexistuje vnější realita ani cokoli objektivního. Existuje pouze Já, tedy individuální vůle, kterou Klíma povýšil na Boha, všechno ostatní je jen jeho představa. Toto smýšlení mnozí považovali za rouhačské a amorální, našlo si však i řadu příznivců, kteří Klímu svorně označili za génia. Jedním z jeho nejvýznamnějších obdivovatelů se stal básník Otokar Březina, jehož finanční podpora Klímovi pomohla přestát několik kritických životních období.

V roce 1918 začal Klíma zveřejňovat své práce v novinách, jeho články vyšly v roce 1922 souborně pod názvem Traktáty a diktáty. V témže roce Klíma spolu s dramatikem Arnoštem Dvořákem napsal drama Matěj poctivý, které bylo uvedeno v Národním divadle. Vzbudilo však natolik silný odpor veřejnosti, že záhy muselo být staženo.

V roce 1928 vyšlo první a pravděpodobně nejznámější Klímovo beletristické dílo, Utrpení knížete Sternenhocha. Román, který zobrazuje rozervaný vztah německého šlechtice k vlastní ženě, vyvolal podobně rozporuplné reakce jako předchozí Klímova tvorba. Zapsal se však také mezi nejvýznamnější díla české literatury a inspiroval film V žáru královské lásky z roku 1990.

Krátce po vydání svého stěžejního díla, 19. dubna 1928 originální myslitel zemřel. Příčinou úmrtí byla tuberkulóza, jejíž průběh ještě zhoršoval Klímův alkoholismus a silná závislost na nikotinu. Posmrtně vyšlo několik jeho dalších beletristických děl, například Slavná Nemesis a jiné příběhy (1932) nebo Velký román (1996), a také jeho autobiografie.

Zdroje: www.libri.cz, www.spisovatele.cz, www.twistedspoon.com

Foto: commons.wikimedia.org, autor: neznámý, Wikipedia

Doporučení:
Share

Napsat komentář