Nový román Petry Dvořákové se jmenuje Ordinace. Stejně jako její předchozí knihy, ať již pro děti (Flouk a Líla, Julie mezi slovy, Každý má svou lajnu), či pro dospělé (Já jsem hlad, Sítě, Chirurg, Vrány, Zahrada, Pláňata, Návrat), ji vydalo nakladatelství Host.

Přiznávám, že knihy Petry Dvořákové mám ráda. Dokáže totiž psát i o obtížných tématech obyčejného života s určitou citlivostí a vkládá do nich naději. I proto jsem byla zvědavá na to, jak se popasuje s životem jednoho obyčejného obvodního lékaře. Po Chirurgovi jde o její druhý román inspirovaný lékařským prostředím – a není se čemu divit, vždyť sama je bývalá zdravotní sestra. Od trošku vážněji laděného Chirurga se však Ordinace liší – její hlavní hrdina Patrik Konečný většinou vyvolává úsměv na rtech.

Životní výzvy a problémy řeší z větší části útěkem k dobrému jídlu než dramatickým boucháním do stolu. Kila navíc mu sice sebevědomí nepřidávají, aspoň co se týče žen, ale podtrhují jeho otevřenou a vlídnou povahu. Má přítelkyni, která je však příliš zaneprázdněná, dva nerozlučné kamarády a maminku, která mu dělá sestru v ordinaci. V ní čelí náporům nemocných i hypochondrů společně s mladou kolegyní lékařkou Marikou.

Jak se ukazuje, nikdo není dokonalý, každý má své mouchy a dělá chyby. Některé lze napravit, jiné nikoli. Ale i tak je možné odpustit. Kdo nikdy nešlápl vedle, může hodit kamenem…

Moc se mi líbila Patrikova snaha být správným mužem i to, jak si uvědomoval, že se svojí obezitou není dobrým příkladem pro své pacienty, které nabádá k pohybu. A úplně nejvíc se mi líbila kamarádská „pohotovost“. Jakmile byl některý z trojice mužů v depresi, další dva ihned zafungovali jako podpora a pomoc. Takové chlapské přátelství, které přestálo roky, je hodno závisti.

Světlým bodem příběhu je i Drejk – Maričina dcera. Moc mě bavila její bezprostřednost, kterou si získala moje srdce.

V závěru román Ordinace vyznívá jako romantika, nicméně tato linka z knihy nevyčnívá. Díky tomu bude četba přístupná nejen ženám, ale i mužům, kteří se podle mě snadno dokážou vžít do kůže ne zrovna příliš sebevědomého lékaře.

Petra Dvořáková opět dokázala, že příběhy vyprávět umí, ať již z pohledu dítěte, ženy či muže. Různé handicapy a potíže dokáže využít ve prospěch zápletky a najít i jejich pozitivní stránku. Pro každého vykřeše jiskřičku naděje, až i čtenář získá dojem, že se opravdu nic nejí tak horké a nic není tak zlé, jak to vypadá.

Máte-li rádi laskavé příběhy ze života, dejte šanci i Petře Dvořákové a její tvorbě. Můžete sáhnout třeba i po knize ze života praktického lékaře s všeříkajícím názvem Ordinace.

Související knihy

Dvořáková, Petra

Host, 2026