Romantické filmy a knihy na téma osobních strážců a jejich chráněnek nejsou žádnou novinkou. Dokonce existují celé série takových knih. Přesto si myslím, že knihy Jodi Ellen Malpasové si zaslouží pozornost všech fanynek romantického žánru. Její první román s názvem Ochránce mě minul, druhý s titulem Bez dechu si mě konečně našel. Oba v českém překladu vydalo nakladatelství Cosmopolis.

Ochránce líčí příběh bodyguarda Jakea a jeho chráněnky Camille, Bez dechu se zabývá Jakeovým přítelem Ryanem. Ryan Willis, bývalý agent MI5, ovšem právě s prací pro agenturu zprostředkovávající ochranu sekl a vrátil se na venkov do své chaty. V městečku je totiž obvykle klid a jediné vzrušení mu přináší hádky s matkou jeho desetileté dcery, která je pro něj vším. Proto jej překvapí, když narazí (a to doslova, srazí ji autem z kola) do půvabné Hannah, která v obci začala provozovat krámek s uměním. Neznámá žena Ryana přitahuje a zároveň v něm probouzí ochranářské instinkty – před čím se tu ukrývá? Co tají?

Moc mě bavilo číst, jak se vztah sympatických hrdinů postupně vyvíjí, a byla jsem zvědavá, jaké překážky se rozhodla autorka do jejich románku vkomponovat. A zase jsem si jen ověřila, jak důležité je být ve vztahu od začátku upřímný a tajemství odhalit dřív, než bude pozdě. Člověk tak ušetří sebe i toho druhého mnoha zbytečných přešlapů.

Asi jsem trošku rozmazlená z jiných titulů, ale přišlo mi, že román nedosahuje na obálce anoncované upoutávky: sexy, žhavé, hříšné. Přišlo mi to spíš: romantické a psychologické. Jasně, autorka popisuje řadu erotických scén, leč vlastně nic, u čeho bych se při čtení červenala. Podstatnější totiž byl samotný příběh, postavený spíš na psychologii postav než na přemíře děje, i když v závěru došlo i k očekávané akci.

Vítr je hlasitý, prohání se kolem mě, vlasy a oblečení mi divoce povlávají. Je to očistný pocit, jako by se pavučina klamu, která se kolem mě po léta točila a držela mě v šachu, přetrhla něčím mocnějším, než je tajemství a lži, které mě ovládaly. Není to ale vítr, co je silou, která stojí za mým očištěním. Je to štěstí. Je to tady a teď. (str. 222–223)

Jodi Ellen Malpasová v románu Bez dechu vytvořila příběh osudové lásky, která byla silnější než všechna temná tajemství. A povzbuzuje i své čtenářky, aby se nebály jít za svým snem, i když je přítomnost tíživá. Osvobodit se z toxického vztahu a dovolit si jít dál. Protože možná někde i na ně čeká jejich štěstí.

A pokud ne, mohou se odpoutat od reality aspoň prostřednictvím románu, v němž všechno dobře dopadne.

Související knihy

Malpasová, Jodi Ellen

Cosmopolis, 2026