Pracovně nepracovní dovolená

Bannalec_BretanskeSvetlo_preview
Dovolená bývá vnímána jako zasloužená odměna po měsících práce. Jenže zahálka nemusí být pro každého synonymem štěstí. Co jednomu připadá jako vytoužený klid, druhý snáší skoro jako trest. A pak už je každý důvod dobrý, aby se odpočinek proměnil v utajovanou činorodost.

Audioknižní řada s komisařem Dupinem se letos v češtině rozrostla o další titul Bretaňské světlo, šestý případ z dlouhodobě úspěšné série Jeana-Luca Bannaleca. Ten vyšel ve zvukové podobě pod značkou Témbr a navazuje na předchozí díly ve stejném duchu i obsazení. Získat je lze například prostřednictvím serveru Audioteka.cz. Překlad zůstal v rukou Jiřího Vodvárky a interpretace se opět ujal Jan Teplý ml., jehož hlas už se s postavou svérázného komisaře spojuje téměř automaticky.

Autor, vlastním jménem Jörg Bong, během let vytvořil sérii, která stojí na osobité kombinaci detektivní zápletky, regionální atmosféry a jemně ironického humoru. Bannalec nepatří k autorům, kteří by sázeli na brutální naturalismus nebo překotné tempo. Daleko víc ho zajímá prostředí, atmosféra místa, místní zvláštnosti a postavy, které do vyšetřování vstupují nejen jako podezřelí, ale i jako nositelé určité nálady a barvy kraje. Právě v tom se jeho knihy odlišují od řady zaměnitelných detektivek, a právě proto fungují i v audioknižní podobě tak dobře. My jsme se s touto detektivní sérií setkali naposledy u recenze pátého pokračování s názvem Bretaňský příliv (Bretonische Flut, 2016, česky prvně 2017).

Tentokrát se děj přesouvá do Trégastelu na severu Bretaně, do oblasti proslulé pobřežím růžového granitu. Už samotná volba lokace dává tušit, že tentokrát bude hrát mimořádně důležitou roli nejen zločin, ale i krajina. Bannalec s oblibou pracuje s konkrétními bretaňskými reáliemi, jenže v Bretaňském světle jde ještě o něco víc: o jas, oslnivost, letní vzduch, mořský horizont a zvláštní kontrast mezi dovolenkovou pohodou a neklidem, který se pod ní skrývá. Název knihy tak nepůsobí jen dekorativně, ale vystihuje i celkové ladění příběhu.

Komisař Dupin sem přijíždí s partnerkou Claire Lannoyovou na dovolenou. Oba si mají odpočinout a oba si také slibují, že během volna nebudou pracovat. Jenže to by nesměli být tím, kým jsou. Dupin se ani mimo svůj rajón nedokáže ubránit zájmu o podezřelé události a Claire, lékařka tělem i duší, se zase nedovede zcela odstřihnout od své profese. Oba se proto tváří, že slib dodržují, zatímco ten druhý velmi dobře tuší, že skutečnost bude jiná. Právě z tohoto tichého vzájemného předstírání vyrůstá řada velmi vděčných scén, které příběh odlehčují a zároveň sympaticky rozvíjejí vzájemný vztah obou dovolenkářů.

Zpočátku vše působí skoro jako drobná letní odbočka: hovorný hoteliér komisaře zásobuje historkami o starších, podivných případech, sem tam se objeví nějaká zvláštnost, něco nesedí, někdo něco ví a někdo jiný raději mlčí. Jenže pak přijde zmizení, následují další násilné události a nakonec i nález mrtvé ženy. V tu chvíli je jasné, že z neformálního zájmu se stává plnohodnotné vyšetřování, a Dupin se do něj ponoří navzdory tomu, že je mimo svůj obvod i mimo své pravomoci. To samozřejmě nelibě nese místní komisař, takže vedle samotného pátrání dostává prostor i příjemně jiskřivá rivalita mezi dvěma policejními světy.

Právě tady je jedna z nejsilnějších stránek románu. Bannalec umí spojit detektivní linku s jemnou komikou, aniž by tím oslabil napětí. Dupin nepřestává být tvrdohlavý, puntičkářský a lehce nevrlý, ale zároveň v této knize působí snad ještě lidštěji než dřív. Jeho vztah s Claire není pouhou kulisou nebo opakovaným motivem na pozadí, nýbrž skutečnou součástí příběhu. V porovnání s některými předchozími díly, které stály především na určité profesní či regionální tematice, je Bretaňské světlo o něco víc postavené na osobních vztazích, drobných gestech a vzájemném pozorování. A právě to mu dodává svěžest.

Jan Teplý ml. zůstává v roli interpreta velmi jistou volbou. Jeho přednes je klidný, přesný a výborně vystihuje jak Dupinovu ironii a vnitřní neklid, tak pomalejší, atmosférické pasáže, v nichž Bannalec nechává vyniknout prostředí. V audioknize tak dobře fungují nejen dialogy a vyšetřovací pasáže, ale i samotné popisy krajiny, hotelového života nebo zdánlivě okrajových detailů, které jsou pro tuto sérii tak typické. Posluchač nemá pocit, že by sledoval jen sled stop a výslechů; spíše se na několik hodin ocitá v prostoru, který má své světlo, chuť i rytmus.

Původní tři stovky stran se ve zvukovém provedení proměnily v celkem jedenáct a půl hodiny poslechu. To v praxi znamená dohromady třicet osm souborů ve formátu mp3, v nichž se skrývají události pojmenovaných kapitol. Tak máme dobrý přehled o celé časové ose příběhu, protože první sada kapitol nese název „Neděle“, zatímco poslední „Pátek“.

Bretaňské světlo tak zůstává věrné tomu, proč si série získala tolik příznivců. Nenabízí samoúčelnou drsnost ani snahu šokovat za každou cenu. Místo toho sází na chytrou zápletku, silnou atmosféru a hlavního hrdinu, který je dost osobitý na to, aby sérii nesl, ale zároveň dost civilní, aby nepůsobil jako pouhá stylizovaná figura. V české audioknižní řadě jde o další podařený přírůstek, který potěší jak dlouholeté posluchače, tak ty, kdo mají rádi detektivky spojené s výrazným místem a pečlivě budovanou náladou. Letní Bretaň tu zní svůdně, téměř odpočinkově — a o to výrazněji v ní pak vyniká vše, co se v jejích stínech pokazí.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeBretaňské světlo

Bannalec, Jean-Luc

Audioknihy Témbr, 2026

Napsat komentář