Třetí díl série Rekke a Vargasová od švédského autora Davida Lagercrantze s názvem Post mortem vydala v českém překladu Euromedia Group pod značkou Kalibr v listopadu loňského roku.

Bohužel jsem nečetla předchozí dvě části série (Temnota, Nenávist) a úplně mimo mne šlo i celé Milenium Stiega Larsona, do které David Lagercrantz po Larsonově smrti připsal tři díly (Dívka v pavoučí síti, Muž, který hledal svůj stín, Dívka, která musí zemřít), takže jsem netušila, co očekávat. Neznala jsem způsob autorova vytváření zápletek, ani ústřední dvojici: kriminalistku Micaelu Vargasovou a bývalého koncertního pianistu, profesora Hanse Rekkeho. Obvykle to v rozsáhlých sériích nevadí, protože autoři rádi připomínají klíčové události, na něž navazují. Bohužel Lagercrantz tak nečiní. Proto bylo pro mě velmi obtížné pochopit, v jaké situaci se obě ústřední postavy právě nachází.

Ale nejen to, záhadou pro mne byla i zápletka románu. Jak mohou dva detektivové, tedy jedna kriminalistka a jeden soukromý „šťoural“ se schopnostmi Sherlocka Holmese, vyřešit dvacet let starou vraždu jen na základě přečtení starého vyšetřovacího spisu? Navíc vražda se odehrála ve Španělsku, jak tedy souvisí se Švédskem?

Nepochopila jsem ani dynamiku vztahu Micaely a Hanse. Jak to, že Micaela u Hanse bydlí, ale chodí s někým jiným? A proč jí Hans neřekne, že ji miluje? K čemu mezi nimi došlo dříve? Nevím, protože autor se k minulosti nevrací.

Zpočátku bylo pro mne obtížné se i začíst a vůbec se nechat pohltit příběhem. To se mi povedlo až v druhé polovině knihy, nebo spíš až v jejím závěru. Většina pátrání se totiž opravdu odehrává u stolu. Chyběla mi větší akce, vadilo mi neustálé opakování toho, co se stalo – připadalo mi, jako by autor nevěřil, že si zadané indicie čtenář vůbec zapamatuje. Oproti tomu závěr se odehrál ve velmi rychlém akčním tempu. Oba hlavní představitelé se sice zachovali, ve snaze předejít nejhoršímu, jako naprostí idioti – přirovnat jejich zásah lze k tomu, když se člověk snaží uhasit požár domu jedním kbelíkem vody –, ale uspěli.

A já přemýšlím, zda jim dát ještě jednu šanci. Jestli si mám počkat na pokračování, nebo je to ztráta času. Mám totiž pocit, že pro úplné pochopení Lagercrantzova záměru je třeba přečíst všechny knihy z dané série… Kdo ví, ve výsledku se třeba ukáže, že jde o virtuózně propracované dílo, jehož kvalitu ocení jen ten, kdo si trpělivě skládá kamínek ke kamínku od začátku až do konce.

Související knihy

Lagercrantz, David

Kalibr, 2025