Knihovna Václava Havla pravidelně do svého programu diskusních večerů včleňuje debaty nad politickými tématy stejně jako setkání nad novými publikacemi. Tentokrát, ve čtvrtek 30. května 2019, se oba aspekty slily v jedno: předmětem večerní reflexe se stalo v loňském roce publikované dílo amerického historika a profesora na Yaleově univerzitě Timothy Snydera The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America (vydané nakladatelstvím Tim Duggan Books, 2018), které v letošním roce v překladu Martina Pokorného a pod názvem Cesta k nesvobodě. Rusko, Evropa, Amerika publikovalo nakladatelství Prostor. Diskuse, kterou moderoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, se zúčastnili historici Petr Hlaváček a David Svoboda, pedagog a politik Alexandr Vondra a překladatel Martin Pokorný.

„Kniha mě zarazila svojí radikálností,“ otevírá debatu Michael Žantovský. „Na rozdíl od Krvavé země a Černé země (tituly, které Timothy Snyder publikoval v roce 2010 a 2015, pozn. aut.) opírající se o historicky spolehlivé zdroje Cesta k nesvobodě je historickou prací jen dílem, dílem je argumentem nebo tezí, které demonstruje na situaci v Rusku a USA. Hrozbu pro současný svět vidí zejména v činech a postojích Putina a Trumpa.“

Negativum publikace Žantovský spatřuje v Snyderových radikálních, až zjednodušených tvrzeních:

„Vladimir Putin dosáhl zvolení Donalda Trumpa.“

Na úvodní vstup navazuje historik Petr Hlaváček. Také on poté, co „těkal v textech“ Snyderovy knihy, se přiklání k názoru svého předřečníka, že jde o titul, jenž je možné svým stylem i hloubkou vhledu do problematiky zařadit spíše než mezi díla odborná k žánrům publicistickým.

zleva: Petr Hlaváček, David Svoboda, Alexandr Vondra

Jelikož ani další dva pánové z přítomných hostí – ať již z jakýchkoli důvodů – nenalezli čas si Cestu k nesvobodě přečíst, jejich vstupy do debaty se opíraly o poznatky získané z předchozích Snyderových děl. David Svoboda „se odpichuje“ od Tyranie (Tyranie: 20 lekcí z 20. století, Prostor 2017), již si na jedné straně váží jako „knihy povzbudivé pro disidenty“. Na straně druhé mu vadí její „poplatnost vnitřní americké válce“. Shledává v ní potřebu autora splynout s konformní společností.

Alexandr Vondra taktéž přiznává, že knihu – byť si ji koupil – nepřečetl.  Avšak jakožto muž, který drží slovo, dodává: „Slíbil jsem, že přijdu, tak jsem tady.“ Z objektivních důvodů tedy ani on není schopen dílo zhodnotit a jeho výpověď se opírá o subjektivní vztah k autoru samotnému („Lidsky ho mám velice rád.“), o znalost Snyderových děl dřívějších („senzační Krvavá země“) a o dojem, který na něj mělo přečtení dvou krátkých kapitol Cesty k nesvobodě, jmenovitě Prologu a  Epilogu.

„Obávám se,“ říká Alexandr Vondra, „že je plochý (Timothy Snyder, pozn. aut.). Vadí mi jedna věc: na každý problém Západu se ukazuje na Putina. Tuto tezi nelze přijmout.“

Poté se ke slovu dostává překladatel. „Já jsem knihu četl,“ vymezuje se vůči předešlým pánům Martin Pokorný a poukazuje na jednotlivé body, jimž se autor ve své knize věnuje.

Co si z diskusního večera odnést? Kromě knihy Timothyho Snydera Cesta k nesvobodě. Rusko, Evropa, Amerika vědomí, že chceme-li se něco o knize dozvědět, je třeba si ji přečíst.

Související knihy

Snyder, Timothy

Paseka, 2019