Karel May se narodil v chudém městečku Ernstthalu jako páté ze čtrnácti dětí tkalce Heinricha Augusta a matky Christiane Wilhelmine. Přišel o zrak zřejmě díky nedostatku vitamínů a podvýživě, ale ve čtyřech letech byl zázračně vyléčen. Otec odhalil jeho veliké studijní nadání a rozhodl se ho podporovat. Karel si však v sobě nesl strach z chudoby, a tak došlo k jeho první krádeži – přivlastnil si několik svíček. A v roce 1861 se začíná naplno rozvíjet jeho nešťastný osud, když je neprávem obviněn z krádeže hodinek spolubydlícího a odsouzen na šest měsíců. Něco se v jeho osobnosti zlomilo a on začíná po propuštění skutečně krást – měli ho za zločince, když jím nebyl, dobrá, bude takovým, jakým ho vidí. Za své podvody a krádeže byl dvakrát odsouzen na celkem osm let vězení.

V roce 1875 po svém propuštění se May se stal redaktorem několika časopisů nakladatele Münchmeyera a v jednom z nich uveřejňuje novelu Old Firehand, v níž se poprvé setkáváme s Vinnetouem, ale také píše první příběh z Orientu Leilet a vůbec první román – Poslední cesty obou Quitzowů.

Dalo by se říci, že další jeho osud poznamenaly ženy: první Münchmeyerovu nehezkou dceru Minnu Ey si odmítl vzít, a tak přerušil nadějnou spolupráci s nakladatelem, druhou krásnou Emmu Linu Pollmerovou si vzal, ale ona jej pouze využívala pro své marnivé zájmy. Emma zvala domů návštěvy a pořádala večírky, May se zavíral ve své pracovně a často celé noci nepřetržitě psal.

V roce 1887 se stal spolupracovníkem nově založeného časopisu pro mládež Der Gute Kamerad, kterému během deseti let věnoval osm příběhů patřících právem ke klasickým dílům dobrodružné literatury: Syn lovce medvědů, Duch Llana Estakada, Karavana otroků, Inkův odkaz, Poklad ve Stříbrném jezeře, Petrolejový princ, Červenomodrý Metuzalém a Černý mustang. A od roku 1892 začaly jeho romány vycházet knižně. Měly velký úspěch a řady jeho fanoušků rostly. On sám se začal považovat za skutečného Old Shatterhanda a Kara ben Nemsího, pořádal přednášky, na kterých tvrdil, že všechna dobrodružství sám prožil a oblékal se do jejich kostýmů. Čtenáři mu věřili každé slovo a May si na jejich dotazy vymýšlel neskutečné historky, kterým možná věřil i on sám.V roce 1903 se po třiadvaceti nešťastných letech rozvedl se svu první ženou a poté se oženil s Klárou Plöhnovou.

Ve skutečnosti se na první výpravu do Orientu vypravil až v roce 1899 a byl velmi překvapený, že je jiný, než si ho vysnil. A do Ameriky se dostal dokonce až v roce 1908. Ohlasy na tuto cestu daly v roce 1910 vzniknout čtvrtému dílu cyklu Vinnetou (u nás známého jako Vinnetouova závěť) .

Od roku 1904 musel Karel May čelit dlouhodobé soudní a novinářské štvanici, kdy jeho protivníci vytahovali jeho staré poklesky a kazili mu tak dobré jméno. Neustálá obhajoba ho stála mnoho sil a konečného vítězství dosáhl jen pár měsíců před smrtí.

Dne 22. března 1912 se konala ve vídeňském Žofiině sále přednáška Vzhůru do říše ušlechtilých lidí! před dvěma tisíci posluchači. May hovořil o svých osobních osudech, o svých bojích, o svých nových usilováních, opakovaně se vyznal jako křesťan a vyzýval k míru a toleranci. Sklidil bouřlivé ovace. Domů do Villy Shatterhand v Radebeulu u Drážďan se vrátil trochu nachlazen a s lehkou horečkou. Po prodělaném zápalu plic dne 30. března ve 20 hodin zemřel na srdeční mrtvici. V této vile od roku 1928 dodnes funguje muzeum Karla Maye.

Jeho dílo nezapadlo, bezpočet vydání jeho románů po celém světě svědčí o neustálé oblibě. Příběhy vonící dálkou a dobrodružstvím, hlásající rovnost a bratrsví všech lidí bez rozdílu pleti jsou stále aktuální. A jejich poselství lásky a neohrožené odvahy bít se za pravdu potřebujeme slyšet i v dnešním čase. Klasické filmové zpracování jeho předloh z období 1962-1968 s Lexem Barkerem a Pierrem Bricem v hlavních rolích se vybaví určitě každému fanouškovi tohoto nesmrtelného díla. Není bez zajímavosti, že i první fimová „mayovka“ Poklad na stříbrném jezeře má letos kulaté výročí – 50 let od natočení. Čtenáři si jistě vzpomenou i na krásné ilustrace, které se s těmito romány pojí – mezi nejznámější jména jejich autorů patří Zdeněk Burian a Gustav Krum.

Co dodat? Snad jen vzpomeňte si s námi a znovu se začtěte do nějaké té svojí oblíbené knihy a přivoňte k příběhům člověka s obrovskou fantazií.

Zdroje: karel-may.majerco.net

maykarel.wz.cz

spisovatele.cz