Tím spíš, že jejím autorem je člověk, který se potíráním zločinu skutečně živil. Luke Delaney sloužil od konce osmdesátých let u Metropolitní policie v Londýně, později přešel na kriminální oddělení jako vyšetřovatel vražd, sériového násilí a potírání válek mezi gangy. Je tak tou nejpovolanější osobou, která může zasvěceně psát kriminální romány.

Jeho prvním dílem přeloženým do češtiny je kniha s názvem Vraždy bez svědomí, již v překladu Jiřího Balka vydalo nakladatelství Knižní klub v lednu tohoto roku.

Hlavní postavou je detektiv inspektor Sean Corrigan, který disponuje neobyčejnou schopností – umí se vcítit do pachatelů násilné činnosti a jen z toho, co vidí na místě činu, dokáže zrekonstruovat, co se tam odehrálo. A nejen to, dokonce vše vidí očima pachatele. Tento dar, díky němuž je tak dobrý v odhalování násilníků, však těžce zaplatil již ve svém dětství, kdy byl týrán a zneužíván vlastním otcem.

V případu Vražd bez svědomí však Corrigan a jeho tým dostal velmi těžkého protivníka. Neznámý zabíjí naprosto chladnokrevným způsobem a nezanechává žádné stopy, které by mohly vést k jeho odhalení. Nedělá chyby a své zločiny dlouhodobě plánuje. Na počátku je nález zavražděného gay-prostituta, který byl zabit ranou do hlavy a doslova prošpikován sedmasedmdesáti bodnými ranami. Přesto, že ležel v tratolišti krve, nikde se nenašla ani jedna stopa po pachateli. Neúnavný Corrigan při prověřování kontaktů zavražděného zavětří – bohatý finančník jménem James Hallier, který na první pohled žije spořádaným rodinným životem, má sadomasochistické sklony a zlo je z něj cítit na míle daleko. Jenže, jak mu prokázat, že vraždu spáchal on? A co ty další, které se začnou vynořovat a přibývat na konto chladnokrevného zabijáka?

Kdo koho vodí za nos a kdo s kým hraje jakou hru? Otázek je mnoho a hypotézy Seana Corrigana stojí na vratkých základech. Jak tohle dopadne? Bude vrah potrestán, nebo si bude stále hrát na „Přírodu“, která eliminuje počet živých?

Pokud se pustíte do čtení knihy Vraždy bez svědomí, připravte se na opravdu silný zážitek. Nic z toho, co již bylo napsáno, není tak nasáklé zlem. Autor Luke Delaney nejen že čerpá ze své zkušenosti, on ji umí i skvěle prodat jako spisovatel. Jeho dílo nemá hluchá místa. Je skvělým vypravěčem a iluzionistou, který dovede vytvářet ty nejroztodivnější obrazy. Střídá pohled vyšetřovatele a podezřelého, což by nebylo až tak nic převratného, ale navíc vkládá kapitoly zapsané v první osobě, osobě vraha. Čtenář je tak dokonale manipulován, aby věřil tomu, že ví, kdo je pachatel. Nakonec je však stejně překvapen. V poslední fázi už totiž nejspíše nebude věřit ničemu a nikomu. Leckomu bude možná i nevolno z přemíry brutality a zla.

Myslela jsem, že mě už nic v žánru krimi nepřekvapí, ale tato kniha mě dostala. Tolik vzrušujícího napětí a současně strachu o hlavní hrdiny jsem snad ještě nezažila (podobný zážitek jsem měla pouze u sledování poslední série Sherlocka Holmese, v podání Benedicta Cumberbatche, z produkce BBC). Dokonce jsem knihu chvílemi odkládala a spílala autorovi, jak tohle může svým hrdinům dělat. Nicméně touha dozvědět se, jak vše dopadne, mne donutila román dočíst až do poslední stránky. A rozhodně jsem nelitovala!

Pokud se dočkáme dalších knih z pera Luka Delaneye, určitě si je nenechám ujít. I když je to čtení jen pro silné nervy.

Nikdy dříve jsem v sobě necítil takovou moc. Byl jsem nad ní úžasný. Držel jsem ji v poutech z jejího vlastního oblečení, obličej měla zabořený do matrace. Plně jsem si ji užíval. Když jsem dosáhl orgasmu, utáhl jsem jí pouta, co nejvíce to šlo. Oči jsem měl zavřené v extázi. Když jsem je znovu otevřel, byla mrtvá. Po vnitřní straně stehen jí stékala moč. Dokonce i po smrti se mi ta děvka snažila zkazit zážitek. (str. 250)

Související knihy

Delaney, Luke

Knižní klub, 2014