Knihu Deníky Mistra a Markétky, jež nese jména Michaila Bulgakova a Jeleny Bulgakovové, vydalo v prosinci roku 2013 nakladatelství Academia v edici Paměť. Michail Bulgakov je světoznámý ruský spisovatel, jenž žil na konci 19. a v první polovině 20. století. Jeho nejznámějším dílem je bezpochyby satirický román Mistr a Markétka, vydaný ovšem až po autorově smrti. V románu se jako ústřední motiv objevuje spálený rukopis, který stál na počátku románu i ve skutečnosti. Bulgakov totiž první verzi knihy sám spálil v březnu 1930, když byla zakázána jedna z jeho divadelních her. Román pak napsal znovu. Druhým jménem na recenzované knize je jméno v pořadí třetí manželky Michaila Bulgakova Jeleny Bulgakovové. Manželi byli od roku 1919.

Bulgakov si začal deník psát roku 1921, krátce poté, co přijel do Moskvy. Ve svých zápiscích odtajňuje své vnitřní pochybnosti o volbě stát se profesionálním spisovatelem a přibližuje svůj každodenní život, jenž se skládal především z boje o získání prostředků na základní lidské potřeby. Kromě toho komentuje politické události a dění ve své domovině i ve světě. Díky jeho zápiskům je čtenáři přiblíženo prostředí Moskvy ve dvacátých letech 20. století, které je ve své první polovině charakterizována snahou o ekonomickou i kulturní obrodu.

V polovině 20. let však začala tvrdě zasahovat cenzura a kulturní život byl násilně zpomalen. I Bulgakov se kvůli svým satirickým novelám ocitl v pozornosti tajné policie a byla u něj provedena domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny tři sešity jeho deníků. Až po téměř čtyřech letech s přímluvou Maxima Gorkého se mu podařilo získat je zpět. Ztráta deníků jej zasáhla natolik, že se rozhodl s psaním deníkových zápisků skončit a jejich vedení svěřil své manželce Jeleně.

Kniha Deníky Mistra a Markétky je souborem obou deníků (Bulgakovova i Jelenina) a výboru z korespondence. Přibližuje čtenářům Bulgakovův život se všemi jeho útrapami, které mu jakožto spisovateli, jenž se nikdy nepodrobil oficiálním požadavkům na uměleckou tvorbu, která měla být plně poplatná vládnoucí straně, způsoboval režim. Jelena Bulgakovová svědomitě vedla deník až do předčasné smrti svého chotě (zemřel na vrozené onemocnění), čtenář si tak může udělat v rámci možností kompletní obrázek o životě předního ruského spisovatele.

Na první pohled by se mohlo zdát, že deníkové zápisky jsou velice strohé. Jejich obsahem jsou popisy návštěv, společenských událostí, setkání s rozličnými lidmi, povinností a běžných životních situací v životě spisovatele. Je však třeba si uvědomit, že Bulgakov žil v prostředí nikdy neutuchající kontroly, které nepříjemně omezovalo jeho život.

Číst zápisky autora takového formátu, jako je Michail Bulgakov, pro mě byl zajímavý čtenářský zážitek. Bylo to skoro jako bych četla román, který vypráví o muži, jenž se i přesto, že občas musel prosit o jídlo a neměl peníze na nové boty, stal autorem knih, které čtou lidé po celém světě. A to, ačkoli jsou Bulgakovovy poznámky o jeho strastiplném životě psány téměř až chladně a i zprávu o tom, že spisovatel a jeho žena hladoví, podávají se stoickým klidem. Mají však vnitřní emocionální náboj, jenž čtenáři přiblíží Bulgakova nejen jako spisovatele, ale rovněž i jako člověka.

Titul Deníky Mistra a Markétky se bude zamlouvat především těm čtenářům, kteří si oblíbili tvorbu Michaila Bulgakova. Kromě toho je kniha zajímavou sondou do kulturního prostředí Moskvy za autorova života.

Související knihy

Bulgakov, Michail - Bulgakovová, Jelena

Academia, 2013