Veverky z Central parku bývají smutné? Budou i čtenáři…

VEVERKY Z CENTRAL PARKU BÝVAJÍ V PONDĚLÍ SMUTNÉ
Katherine Pancolová začala svou trilogii knihou Žluté oči krokodýlů, jež u čtenářů i kritiků sklidila nemalý ohlas. Pokračovala Pomalým valčíkem želviček a rovněž tato druhá kniha měla obrovský potenciál a získala si oblibu čtenářů. Pak přišel poslední díl trilogie – Veverky z Central parku bývají v pondělí smutné. Ten ale zklamal na celé čáře.

Když se zeptáte čtenářů, kteří celou trilogii četli, jak se jim líbil poslední díl, dočkáte se téměř jednohlasné odpovědi: „Třetí díl je úplně jiný než předchozí dva. Je psán stylem, na který není čtenář ani fanoušek Katherine Pancolové zvyklý.“ A to je pravda, zatímco předchozí dva díly se čtou skoro samy, tady vám čtení přijde nekonečné a neuvěřitelně se vleče. Navíc má kniha přes 700 stran, a tak není nic snadného dočíst ji co nejrychleji až do konce. Mnohým se to možná ani nepodaří. Příliš mnoho dějových linek, příliš mnoho postav, příliš mnoho citových rozpoložení, nálad, …

Hortense je dvacetiletá dívka, která touží prorazit ve světě módy. Nebere ohledy na ostatní a tvrdě si jde za svým cílem. Junior, syn jedné z hlavních hrdinek, je na světě sotva čtyři roky a už je chytřejší než kdejaký vysokoškolský profesor (divné, že?). Jiná z hlavních postav, Gary, je zamilovaný do Hortense, shodou okolností však ale jejich lásce není přáno, prozatím. A takto bychom mohli pokračovat osudy mnoha hlavních hrdinů, které jsou nějak spjaty s rodinou Cortesových, kteří vystupovali i v předchozích dvou dílech. Skrze několik hrdinů se dostáváme někdy až do absurdních životních situací, smějeme se s hlavními hrdiny, brečíme s nimi, ale… všechno je jaksi v křeči. Jako bychom se skrze stránky nutili se smát, nutili se vžít do popisovaných situací, nutili se číst dál… Zkrátka to není ono.

Na rozdíl od dvou předchozích dílů nelze díl třetí číst tzv. jedním dechem. Natolik zkrátka děj zajímavý není, nemá svižný spád a nemá ani silnou pointu. Složen je z mnoha příběhů, spousty dobrých dějových linek, ale na nezapomenutelný čtenářský zážitek je to málo. Kniha Veverky z Central parku bývají v pondělí smutnénakladatelství Jota zkrátka není tím, co čtenáři od třetího dílu čekali. Je to dobrá kniha pro někoho, kdo nečetl předchozí díly a nezná osobitý styl Katherine Pancolové. Ale ani tento nahodilý čtenář nejspíše nebude z knihy nadšen. A ti, co předchozí díly četli, budou nejspíše více či méně zklamáni. Zázračná trilogie se nekoná.

Celkové vyznění je tak rozporuplné. Veverky nejsou vysloveně špatné a jako společenský román v podstatě obstojí, ale dnešní čtenářská obec, českou nevyjímaje, si žádá víc, a toho se jí v podobě posledního dílu trilogie Katherine Pancolové nedostává.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVeverky z Central Parku bývají v pondělí smutné

Pancolová, Katherine

Jota, 2013

Napsat komentář