O co v knize vlastně jde?
Josh Ryder se stane přímým svědkem bombového útoku v Římě. Zatímco lékaři bojují o jeho život, jeho mysl se zatoulá o 16 století zpět, do roku 391 n.l., kdy v Římě vládne císař Theodosius, který se snaží prosadit křesťanství jako státní náboženství i za cenu velkého krveprolití a těžce stíhá pohanské kněze i kněžky bohyně Vesty, tzv. vestálky.
Prostřednictvím vizí fotografa Joshe se čtenář setkává s knězem Juliem a vestálkou Sabinou a prožívá s nimi mnohé skličující okamžiky, ale i ukradené romantické chvilky.

Zprvu nese Josh tyto cesty do dávné minulosti velice těžce, komplikují mu i osobní život. Když se poté, co začne pracovat v nadaci Fénix, která se zabývá reinkarnací, opět vrátí do Říma, jeho vize se začnou objevovat častěji a vtahují ho stále silněji do Juliova života.
Jakmile se dostane do čerstvě odhalené hrobky s mumií vestálky, začíná velké pátrání – po ukradených kamenech minulých životů, po pravdě i po úkolu, který má Josh ve své současné inkarnaci splnit. Postupně se mu daří skládat jednotlivé kamínky mozaiky Juliova a Sabinina života dohromady.

Joshovy cesty do starověku přerušují také vzpomínky na další život. V současnosti se setkává s osobami, které pro něj v některé z předešlých inkarnací byly důležité a nyní mají napravit svá tehdejší selhání. Ač si to zpočátku sám neuvědomuje, stále očekává setkání se samotnou Sabinou, resp. s osobou, do které se reinkarnovala.

Jak už jsem zmínila v úvodu, máte-li rádi děj, který má spád, nebudete touto knihou zklamaní. Autorka vtáhne čtenáře do příběhu hned na prvních stránkách. Nudit se nebudete ani při popisech scén, kam je děj vsazen.
Ačkoli se román odehrává ve třech časově vzdálených dobách, nebudete mít problém se v něm orientovat. Přepínat v mysli mezi příběhem Juliovým a Joshovým je snadné.
Přenést se spolu s Joshem do 19. století je oproti tomu o něco náročnější. Jednak tato dějová linie přichází v knize poměrně pozdě, jednak souvislost mezi Percyho životem a Joshovým současným úkolem není zpočátku moc zřejmá. Přestože má Percy v příběhu nakonec nezastupitelnou úlohu, ani po přečtení celé knihy jsem se nemohla zbavit dojmu, že jej autorka použila jen jako jakousi spojku mezi Joshem a Juliem, která měla za úkol pouze zaplnit prázdná místa, která se jí nepodařilo vykreslit jinak.

Kdo je „hlavním zloduchem příběhu“, se mi podařilo odhadnout nějakých 50 stránek před koncem, přesto pro mě kniha v tu chvíli neztratila na přitažlivosti. Do poslední chvíle budete čekat, zda se Joshovi podaří splnit jeho životní úkol a dát vše do pořádku.

Ač má Reinkarnovaný 450 stran, nebudete se při jeho četbě nudit. Naopak – zvědavost vás požene k otáčení dalších listů a nebudete-li vnějšími okolnostmi nuceni knihu odložit, pravděpodobně se od ní jen málokdy odtrhnete tak, jak jste měli původně v plánu.
M.J. Roseová propojuje historická fakta s fikcí a vykresluje scény i charaktery a emoce jednotlivých postav takovým způsobem, že má čtenář místy pocit, jakoby přestal číst písmena a místo toho sledoval napínavý film natočený podle skutečné události.

Není-li vám nepříjemná představa, že po přečtení Reinkarnovaného zatoužíte po hlubším poznání minulých životů a reinkarnace, neváhejte a pusťte se do čtení.
Pokud vás román M. J. Roseové zaujme, vězte, že se už teď můžete těšit na další dvě knihy od této autorky světových bestsellerů.

Ukázka z knihy:
Něco bylo špatně. Čekal, že na lůžku uvidí ženské tělo oblečené do bílých šatů. Horečně si to přál, ale zároveň se toho okamžiku děsil.
„Kde je?“ vyhrkl. Okamžitě se zastyděl za zoufalství a smutek, které mu zněly v hlase, ale uklidnilo ho, že profesor jeho otázku čekal.
„Tamhle, kousek dál. Z tohohle úhlu není skoro vidět.“ Pomalým, táhlým pohybem přejel baterkou prostorem a zastavil se u malého výklenku u západní stěny.
Ležela skrčená na zemi.
Pomalu, jako kdyby krášel s pohřebním procesím, k ní Josh došel uličkou, která měřila asi třicet metrů na délku a sotva dva metry na šířku, klekl si vedle ní a díval se na to, co z ní zbylo. Smutek ho svíral tak, že se stěží dokázal nadechnout. Jak to, že vzpomínky z minulého života prožívá bolestněji než cokoli, co zatím prožil v kůži Joshe Rydera? Když ještě ke všemu na minulé životy vůbec nevěří?
Tady, na archeologickém nalezišti, na římském předměstí, ve tři čtvrti na sedm ráno, v nitru nedávno objevené hrobky ze čtvrtého století našeho letopočtu, našel důkaz konce svého někdejšího životního příběhu. Kdyby jenom tak mohl zjistit, jak se ten příběh odvíjel od začátku… (str. 27)

Související knihy

M. J. Roseová

Metafora