Možná se budete divit, jak moc byl jejich život podobný tomu našemu. Jistě, používali jiné nástroje, neměli elektřinu a ani ponětí o spoustě dnešních vymožeností, které nám vše usnadňují, ale zrovna jako my toužili po lásce, štěstí a spokojenosti. Jejich životy se řídily jinými pravidly, ale jejich pocity a mnohdy i problémy byly stejné jako v naší moderní době.

Do roku 1353 se vypravila ve své knize Ženy na pranýři z cyklu Mocní a ubozí Markrabství moravského již podruhé spisovatelka Naďa Horáková (*1962), kterou můžete poznat prostřednictvím našeho rozhovoru.

Děj začíná v měsíci únoru. Hlavních postav příběhu je více, protože Naďa Horáková se snaží čtenáře zevrubně seznámit s životem tehdejších obyvatel města Brna. Přece jen se však více soustředí na dvě dvojice: měšťanské manžele Jiřího Ferrea a jeho mladou ženu Kateřinu Smelclinovou a na městského kata Haja a jeho dávnou lásku šlojířku Hedviku.

V manželství Ferreů není něco v pořádku a rozhodně to není jen tím, že on je starý vdovec a ona šestnáctiletá mladice. Jiří totiž dle svého mínění Kateřinu „řádně vychovává“ pomocí bití, kopanců, znásilňování a vytrhávání vlasů. Kateřina hledá pomoc u svých rodičů, ale na právo, že manželka náleží po svatbě svému muži, jsou všichni krátcí. Nebo ne? Pomůže makrabě Jan Jindřich a jeho žena Markéta?

Kat Hajo také nemá lehký úděl. Jeho manželka Klára právě umírá na zhoubný šarlach, před smrtí mu však dá tajnou radu. Jakou? Aby pojal za manželku Magdalenu, ženu tkalce Matěje, která svému muži darovala milosrdnou smrt jako únik z velkého trýznění nemocí. Tak se dostala do vězení a čeká ji smrt, protože podle práva je život za život a eutanazie nemá žádnou výjimku. Ovšem – byla Magdalena opravdu milosrdná, nebo Matěj musel zemřít, aby si nevšiml, že je těhotná s jiným? Hajo si ji z popravčího špalku bere za manželku. Proč? Jaké on má k tomu důvody, když jeho celoživotní láskou je krásná a šikovná šlojířka Hedvika? A jakou roli v příběhu hraje její bratr Boleslav, nyní dominikán Amatus, který přichází z pověření inkvizitora Svatibora pátrat po čemsi, co se ztratilo před pěti lety?

Román je psán velice čtivým způsobem. Nemá totiž za cíl, aby čtenáře dopodrobna seznámil s vysokou politikou té doby, ale aby mu přiblížil obyčejný každodenní život lidí mocných i ubohých. Také ale nejde o pouhé přenesení nějakého univerzálního námětu do určitého období, jak se často v tzv. historických knihách stává. Zápletka totiž vychází z dobových záznamů, které autorka studovala jako podklady k životu markraběte Jana Jindřicha. Zaujalo ji, že již tenkrát se městská rada zabývala domácím násilím a musela vynést precedentní rozhodnutí. Jaké? To zjistíte, když příběh dočtete až do konce.

Velice poutavé je i vyprávění o katu Hajovi. Jaké bylo postavení kata, co bylo jeho povinností mimo popravy či pranýřování? A jakou roli zaujímal v životě měšťanů pranýř samotný? Bylo těžké nebo lehké se na něj dostat? Nehodil by se i do naší doby?

Pokud se pustíte do čtení knihy Ženy na pranýři, určitě budete odměněni hned několikrát: poznáte dobu i její lid, dočkáte se strhujícího příběhu s mnoha překvapeními a oceníte autorčinu nejen historickou, ale i jazykovou fundovanost. Dobře napsané jsou jak dialogy, tak popisné části. Čtenář dostává obrázek života společnosti se vším všudy. Pozná tradice, pověry, víru, oděvy, názory, řemesla i uličky tehdejšího města Brna. Naďa Horáková své čtenáře nenudí ani na jedné stránce. K dokreslení atmosféry slouží dobová kresba na obalu i mapka tehdejšího Brna na předsádce knihy.

Román Ženy na pranýři vydaný nakladatelstvím MOBA v červnu letošního roku má šanci se stát vaším letním průvodcem.

Související knihy

Horáková, Naďa

Moravská Bastei MOBA, 2013