Cti otce svého i matku svou…

Pergameny
Celé znění z desatera Božích přikázání zní: „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.“ Jaké to ovšem je ve skutečnosti, když člověk nese odkaz svých předků? Nemůže se mu to spíše vymstít?

O tom uvažuje ve své nové knize s názvem Pergameny novinář, spisovatel, válečný dopisovatel a politik Jaromír Štětina (*1943).

Děj nás zavádí do doby před rokem 1989. Na vrtné soupravě severočeského uhelného Velkodolu Maxim Gorkij se sešli hned čtyři zkrachovalé existence, ústřední postavy románu s detektivními prvky. Ogar Charlie, vlastním jménem Karel Ogar, je reemigrantem, který sice díky amnestii unikl vězení, ale může pracovat pouze na podřadném místě. Jeho otec zasvětil pátrání po důkazech pravosti Rukopisu královédvorského, matka zemřela po střetu s tankem okupačních armád v roce 1968. Druhý z nerozlučné čtyřky je Rafael Dežo Ursíny. Mohutný cikán s dobrým srdcem a tajemným původem, po němž pátrá, dokud nenalezne svoji biologickou matku a neposlouží jí až k poslední hodince. Třetím je Ivan Bunin, potomek porevolučního ruského emigranta. A posledním příkladem třídně nespolehlivého člověka je Chcípáček Václav, epileptik a syn útěkového recidivisty, jemuž ale bylo souzeno nikdy socialistickou zemi neopustit.

Na širokém poli, které autorovi poskytují čtyři muži s odlišným rodokmenem, Jaromír Štětina demonstruje absurditu života pod vládou jedné strany, absolutní zvůli mocných, ale i stará známá rčení: pro dobrotu na žebrotu, všude chleba o dvou kůrkách a pomocnou rukou hledej na druhém konci svého ramene. Velice čtivou formou provází nepříliš populárními dějinami naší republiky a současným nepamětníkům vysvětluje dnes již zcela neznámé pojmy, jakými jsou výjezdní doložka, devizový příslib, Tuzex, bony, třídní nespolehlivost i fanatismus oddanosti věcem vládní strany.

V žádném případě nejde o detektivku, jak by se z anotace mohlo na první pohled zdát. Sice se tu odehrají kriminální činy, jako je krádež kalhot či postřelení Chcípáčka Václava, ale není to to hlavní pro dějovou linku. Rozhodně tu nenajdeme žádné kriminalisty či detektivy, kteří svým důvtipem řeší ony zmíněné delikty. Spíše jde o dokument o době a lidech v ní. O tom, že krev není voda a každý z nás chtě nechtě navazuje na své předky, vyrůstá ze stejných kořenů jako oni a podvědomě touží naplnit jejich odkaz. Přestože to s sebou přináší i problémy a v některých dobách byl kádrový profil či rodokmen odsuzujícím cejchem.

Ale i za takových podmínek se dá žít se ctí. Záleží na každém jedinci, zda ohne hřbet či nikoliv. Jestli na pergamen své duše nechá ukládat jen křivdy a ponížení nebo také odolnost, neúhybnost a vnitřní sílu. I o tom vypráví nový román Jaromíra Štětiny s autobiografickými prvky.

Nejsilnější stránkou celého díla je vyprávění s minimem dialogů. Popisné pasáže však nejsou nudné a nenápadně posunují děj. Časová osa je přerušována vzpomínkami jednotlivých protagonistů, díky nimž lépe poznáváme nejen jejich osudy, ale také pochopíme, proč se sešli v geologickém průzkumu u vrtné soupravy.

Rozhodně si nenechte ujít novou knihu Jaromíra Štětiny s názvem Pergameny, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství Portál. Jde totiž o čtenářský bonbónek vhodný na podvečerní mlsání.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePergameny
Román o čtvrtém přikázání

Štětina, Jaromír

Portál, 2013

Napsat komentář