Historické romány mají tu výhodu, že popisují nejen skutečnou dobu, ve které se její hrdinové pohybují, ale často i skutečné osoby, jež tehdy žili. A co teprve, když jde o takovou osobnost, jakou byl český král a římský císař Karel IV. a jeho první žena Blanka z Valois.

Hana Whitton si zvolila ke zpracování románu plného lásky velice těžké téma. Osoba Karla IV. je natolik známá, že chyby v líčení souvislostí, kterým se autor nevyhne při psaní, by byly patrné na první pohled. I když Haně Whitton samozřejmě v tomto případě nešlo o líčení historie jako takové. Nelze popisovat životní příběh bez uvedení alespoň okrajových dat tehdejší doby. A že jich zde autorka nemínila vynechat mnoho. Naopak. Kniha je naplněná dějinami a událostmi, které se skutečně staly.

Její román Levandulová princezna, který vydalo nakladatelství Alpress v loňském roce, přibližuje čtenáři dětství Blanky a mladičkého Karla, jejichž manželský svazek byl dán předem dohodnutou diplomatickou dohodou. Tentokrát ale není oběti, která by trpěla za nutné zlo pro dobro své země, protože v tomto případě se do sebe oba zamilovali natolik vášnivě, že právě Blanka byla tou nejmilovanější ze všech čtyř žen Karla IV.

Autorka líčí dobu ještě před uzavřením sňatku, kdy Karel, respektive Václav, ještě nemá po biřmování a zajímá se především o svou matku Elišku Přemyslovnu, kterou už dlouhou dobu neviděl. Jeho otec Jan Lucemburský s ní neudržuje dobré vztahy. Zájem o matku ale Janovi neleží v žaludku tolik, jako touha jeho syna po české zemi. Odváží jej do Francie, kde se mu má dostat řádné výchovy, a vlastně i doufá, že na zemi své matky zapomene.

Tady se také odehraje první setkání Blanky s Karlem i jejich následná svatba, v době, kdy jsou v podstatě ještě děti. Poté Karel odjíždí za vzděláním a později na přání svého otce i na dohlédnutí jedné z jeho držav – do Itálie. Rozvíjí se tu pro čtenáře velmi zajímavá část, kdy sleduje doslova krok za krokem osudy i cítění mladé Blanky, sestřenice francouzského krále, která pomalu dospívá v ženu. Karel ji natolik okouzlil nejen svým vzhledem, ale i chováním a charakterem, že po něm touží. Utíkají ale týdny, měsíce a roky, než se oba setkají, aby se spolu mohli vydat do Čech, kde chce Karel skutečně vládnout a kde chce založit s Blankou rodinu.

Román je především líčením pocitů ženy, které se stýská po svém muži, na pozadí skutečných událostí. Hana Whitton dokonale rozehrává hru plnou emocí, smutku i radosti nad někdy nečekaným setkáním obou lidí. Vášnivé pocity jsou impozantně vkládány do dějinných souvislostí, takže nebude ochuzen ani čtenář, který by se rád seznámil blíže i s životními příběhy jiných osobností té doby, s událostmi, které se staly. Přestože některým lidem věnuje autorka více prostoru, nijak to neovlivňuje odvíjení se celého příběhu, především jeho spád. V některých milostných románech se těžko dočkáme rychlého sledu událostí, které vyprávějí o příběhu. To ale v žádném případě neplatí u Hany Whitton. I když popisuje příběh dvou lidí od jejich dospívání až do doby, kdy došlo ke korunovaci Karla IV. římským císařem, podařilo se jí zcela jednoduše, ale na druhou stranu velmi záživně popsat jak dějiny, tak vývoj lidské osobnosti a její duše, která touží po štěstí a lásce, jež se jí zatím nedostává.

Ukázka z knihy

Psali si denně, někdy dostala psaníčka i dvě, doručená spěšným poslem na uštvaném koni, jenž se hnal časným ránem nebo pozdní nocí, aby se potěšilo její zkormoucené srdce.
Stýskalo se jí a občas, v dloužících se večerech nadcházejícího podzimu nebo v pochmurných deštivých odpoledních, kdy se nádvořími s nepřátelským hvízdáním škodolibě proháněl vítr a zvěstoval příchod zimy, na ni padala beznaděj. Nedokázala ji pak zahnat, byla jako mazlavé bláto, které začínalo plnit rozježděné cesty a jež se pak pocestný marně pokoušel setřást ze škorní.
Odloučení bude nekonečně dlouhé. Povleče se měsíce, celé roky, dokud oba nenabudou plnoletosti.
Uvidí mezitím Karla vůbec?
Už nyní se u lucemburského dvora mluví o velkých plánech, které s ním má král Jan hned poté, co Karel dokončí vzdělání ve Francii. Chce ho prý vyslat do některé ze svých evropských držav.
Počítá se při tom vůbec s ní, s Blankou?
A co Karel? Nezapomene na ni?
Jsou sice manželé, ale jde o formální sňatek, před nímž se znali tak krátce! Co když mu učaruje jiná? Co když ho okouzlí vábnými křivkami a ztepilou postavou, kterou drobná a křehká Blanka nikdy mít nebude?
Převalovala se často na lůžku za dlouhých bezesných nocí a marně hledala odpovědi na podobné ožehavé otázky.

O to víc je příběh zajímavější, že vypráví o dvou lidech, kteří významným způsobem ovlivnili rozvoj naší země, především pak samozřejmě osobnost Karla IV., i když mu zrovna není v knize dáván velký prostor pro vyjádření jeho emocí. Jde ale o román určený především pro ženy, a tedy znát pocity Blanky je dost zajímavé k utvoření si pohledu na tuto ženu, která dala Karlovi dvě dcery, ženu, kterou si tolik oblíbila česká země stejně jako ona ji, a která zemřela tak mladá…

„Spolu dokážeme všechno, Blanko! Všechno spolu dokážeme!“

Levandulová princezna

Autorka: Hana Whitton

Vydalo nakladatelství Alpress

OBJEDNAT knihu Levandulová princezna