Pro Františka Kožíka bylo slovo Vánoce kouzelným. Toužil, aby tu zvláštní atmosféru, která tyto dny obklopuje, zažil nejen on sám, ale i jeho rodina a přátelé. Nejenže posílal takzvané vánočenky, ale psal i pohádky na dobrou noc, jež vyprávěl či četl své dceři Aleně a následně pak i ona dětem. Pohádky vánočního zvonku vyšly již v roce 1957 s ilustracemi Milady Marešové. Nyní se, v tom nejkrásnějším období roku, vracejí ve vydání nakladatelství Albatros, aby rozdávaly radost a úsměvy dětem, které již nedočkavě vyhlížejí Ježíška…

Tajuplná atmosféra Vánoc na vás dýchne už ve chvíli, kdy se podíváte na obálku, jež je naplněna vánočním očekáváním. Vyobrazení andělů doprovázejících saně s dárky, zasněžená vesnička s kostelíkem a spousta rozzářených sněhových vloček. David Ursiny, který tento titul ilustroval, vytvořil velice zdařilé obrázky lahodící nejen oku, ale ve spojení s pohádkami i rozehřívající duši. Čtenáři mají možnost přečíst si dvanáct pohádek, ze kterých čiší láska a vůně domova.

Všechny se nějakým způsobem vztahují k Vánocům. Děti, kterým je kniha prioritně určena, si mohou například vyslechnout příběh dobrosrdečné Emilky, neposlušného koníka, tří zlých sousedů… Příběhy ukazují na čas, jenž je naplněný zázraky. Vánoce jsou dobou, kdy by se i těm nejotrlejším mělo rozehřát srdíčko, jindy ledově studené. Třeba stejně jako třem dědkům, kterým právě vánoční čas otevře oči, aby pochopili, že zloba a zlomyslnost nikomu štěstí nepřinese…

Zcela určitě budete mít při čtení pocit, že vám pohádky vypráví hodný a milý dědeček. Přetékají láskou a touhou po přátelství. Text je psán krásnou češtinou, se kterou se dnes už nejspíš v dětských knihách nesetkáte. Ve spojení s tématem Vánoc působí o to víc zajímavěji.

Příběhy jsou delší, než by se daly charakterizovat pohádky na dobrou noc, jež máme možnost číst dětem v titulech vydávaných většinou současných autorů. Musím ale říci, na příkladu svého syna, že ani to, třeba předškoláky, kteří mívají problémy s koncentrací a udržením pozornosti, neodradí. Pohádky jsou totiž velice čtivé a hlavně napínavé, takže si nepochybně každé dítě rádo počká, jak dopadnou. Navíc vybízejí k následnému povídání, které bych určitě doporučila. A nemusí se jednat jen o téma Vánoc. Pohádky Františka Kožíka vypovídají například i o lidských charakterech, dobrých skutcích a nezištné pomoci, o ješitnosti, chamtivosti a podobně. Nevypráví se v nich ale jen na téma postav ze světa fantazie. Vystupují tu i zcela obyčejní lidé, včetně dětí, se kterými se vlastně můžeme setkat i v našem životě. V přeneseném smyslu se vlastně dají všechny zakomponovat do dnešní reality.

Pohádky kouzelného zvonku voní smrčkem a purpurou, odráží se v nich lesk sněhových vloček a při čtení uslyšíme cinkání vánočního zvonku. Jsou to nádherné pohádky, které patří k těm nejkrásnějším dnům v roce. Při jejich čtení budete mít nutkavý pocit si s někým povídat, někoho navštívit nebo pozvat na návštěvu či se jako malé dítě usadit na parapetu u okna a vyhlížet Ježíška. Jsou ideální i pro dlouhé prosincové večery, které rozzáří svou báječnou, pohádkovou atmosférou. Příjemné čtení!

Související knihy

Kožík, František

Albatros, 2012