Ukázka z knihy Pekelné příběhy čertí babičky (Iva Gecková)

Pekelne pribehy certi babicky 1
Seznamte se s čertí babičkou, která je hotová studnice příběhů. Už mnohé zažila, a přesto má síly na rozdávání a se vším si ví rady. Pohodlně se usaďte a začtěte se do jejích příhod. Nechybí ani bohaté ilustrace.

Knihu Pekelné příběhy čertí babičky od Ivy Geckové
vydalo nakladatelství Grada.

Krádež ve spíži

Bylo nebylo… Nebo možná nebylo bylo jedno peklo. Nebylo ani velké, ani malé. Ani krátké, ani široké. Zkrátka tak akorát. Jednu zvláštnost ale mělo. Čertí babičku.

Čertí babička je pro každé peklo hotový poklad – vaří, peče výborné koláče a buchty, učí v pekelné škole počty a přeměny v jiné bytosti, léčí čertům všechny neduhy a bolístky, kterých mají víc než chlupů v kožichu, a vůbec tak nějak zajišťuje chod celého pekla. Ale ne že si ji budete představovat jako nějakou vetchou stařenku sedící v koutě. Kdepak! Ta naše má síly a elánu za sto čertů, stihne naráz deset věcí, a když se rozzlobí, ajajaj… To vám lítají hromy a blesky, peklo se otřásá v základech a i sám Lucifer se schová za pekelný trůn.

A právě teď naše čertí babička sedí v pohodlném křesílku a popíjí kafíčko. Vypadá to, že nad něčím přemýšlí. Koulí očima a je vidět, že se jí opravdu cosi honí hlavou, protože se jí z uší začíná trochu kouřit.

„Hm, hm, ano, přesně to teď udělám,“ řekne a rychle vstane z křesla, až se převrátí nohama vzhůru – to křeslo, samozřejmě, ne babička. Jde do spíže. Cože to chce udělat? No přece namazat si rohy netopýřím sádlem. Divím se, že vám to ještě není jasné, ale jak vidím, musíme ji poprosit, aby nám to pěkně vysvětlila:

„Netopýří sádlo je ta nejlepší věc na rohy, co může bejt. Každý čert by si měl minimálně jednou za rok namazat rohy netopýřím sádlem a pořádně ho do nich vetřít. Rohy jsou pak krásně lesklý a okamžitě vyrostou o pár centimetrů. Už tomu rozumíte, čertíci a čertice?“

A to už babička stojí ve dveřích spíže, bere za kliku a otevírá dveře. V tu ránu se na ni vyvalí spousta haram pádí.

„No co to… co to znamená, kdo to na mě nastražil?“ zlobí se, ale pak si uvědomí, že už neuklízela nejmíň 85 let, a povzdychne si.

Pekelne pribehy certi babicky

Čertí babička si pamatuje, že sádlo ukládala na nejvyšší polici v tom nejtemnějším koutě. Natahuje pracky, aby dosáhla tak vysoko, uf, uf, to je námaha. Funí, jako by skládala vagon čertího uhlí, to víte, už jí není 300 let. Nakonec přece jen dosáhne až na malou plechovou krabičku a popadne ji. Ze všeho nejdříve ale musí odfouknout tlustou vrstvu prachu, která se na ní usadila.

„Uch, uch, uch,“ rozkašle se. „Možná bych tady měla opravdu uklízet častějc,“ zamumlá, ale pak rychle zavrtí hlavou. Kdo by taky měl rád uklízení!

Čertí babička bere krabičku k oknu do kuchyně, aby na ni dobře viděla. Přece jenom si ten poklad, který je v ní ukrytý, zaslouží trochu pozornosti. Pomalu uchopí víčko a už se celá třese při představě, jak si pořádně namastí rohy. Tááák, pěkně víčko nadzvedne, připraví si nos, aby mohla nasát tu skvělou netopýří vůni… a… krabička je PRÁZDNÁ! Úplně a dočista prázdná!

Babička nevěří svým očím. Jak se to mohlo stát? Jak se to mohlo přihodit? Dupne si vztekle kopytem o podlahu. Pak si ale její bystré oko všimne věci, která leží na dně krabičky. Je to dlouhý černý chlup s bílou špičkou. Babička zamručí: „No počkej, ty syčáku, však já tě chytím. Odplata tě nemine!“ Sevře chlup mezi palec a ukazovák a pěkně dlooouze k němu přičichne. Chvíli větří, analyzuje, hodnotí a pak už má jasno. Není pochyb, kam zmizelo vzácné netopýří sádlo z její plechové krabičky.

„To snad néni možný! Tomu nemůžu uvěřit!“ křikne. Hodí krabičku do kouta, vyběhne z chaloupky a práskne za sebou dveřmi. Přesně ví, kam má jít. Rázuje si to přímo doprostřed pekla, na velké čertí náměstí, kde mají vždy v pondělí sraz malí čertíci z pekelné školy.

——————–

Můžete si prolistovat ukázku.

——————–

O autorce

Iva Gecková pochází z jihočeského Písku, kde vystudovala obchodní akademii. Po studiu dlouhou dobu pracovala ve státní správě a při třetí mateřské dovolené se konečně začala naplno věnovat svému koníčku – psaní. Pro Český rozhlas napsala několik pohádek, jejichž knižní vydání se chystá. Se svojí velkou rodinou žije v Lysé nad Labem. Napsala knihu Florentýna a kouzelná kniha (naše ukázka), Čertí babička (naše ukázka), Jak to chodí v psí školce (naše ukázka) či Štěpán Kobliha není žádná bábovka (naše ukázka), Osel SiprdKamarádi ze záhrobí (naše ukázka) a Jak to bylo s panem Vlkem.

Zdroj informací: nakladatelství Grada


Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd. Značka BAMBOOK je určena všem dětským čtenářům. Nabídkou dětských knížek provází její maskot, pandí kluk Bambook, který seznamuje děti se světem čtení a příběhů.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePekelné příběhy čertí babičky

Gecková , Iva

Grada, 2020

Napsat komentář