Nakladatelství BB/art přišlo v dubnu 2019 se dvěma novinkami Francescy Simonové ze série Darebákova škola (A Horrid Factbook) s názvy Darebák David – králové a královny (Horrid Henry‘s Kings and Queens, 2013) a Darebák David a podivná zvířata (Horrid Henry‘s Crazy Creatures, 2015). Překlady pocházejí z dílny Gisely Kubrichtové.

Obě publikace jsou typickými reprezentanty série Darebákova škola. Zhruba před třemi lety jsme si v recenzi knihy Darebák David chystá léčku (A Hat Trick of Horrid Henry, 2007, česky prvně 2009) říkali, že příběhy malého dětského nezbedy Francesca Simonová koncipovala do několika tematických celků: knihy pro pobavení, malé encyklopedické tituly pro poučení a konečně obrázkové a pracovní sešity pro nejmenší čtenáře a předškoláky. Dnes se tedy vracíme ke kategorii naučných publikací. Přímo tak navazujeme na před dvěma lety představenou dvojici Darebák David a duchové (Horrid Henry‘s Ghosts, 2014, česky 2017) a Darebák David a zvířata (Horrid Henry‘s Animals, 2014, česky 2017). Pro úplnost si připomeňme, že poslední příběhovou knihou, o níž jsme si povídali také před dvěma lety, byla kniha Darebák David má noční můru (Horrid Henry‘s Nightmare, 2013, česky 2017).

Králové a královny je, jak název naznačuje, titul zaměřený na historická fakta ze vzdálené, ale i zcela nedávné doby. Sto osm stran si mezi sebe rozdělilo kromě tradičního „Pozdravu od Darebáka Davida“ dalších šestnáct kapitol. Jejich názvy jsou zpravidla samovysvětlující, i když se v mnoha případech obsahově překrývají. Pro zajímavost tedy: „Kuriózní králové“, „Kratochvíle královen“, „Zprávy zevnitř“, „Fujtajbl fakta“, „Prima přezdívky“, „Trestuhodní tyrani“, „Perfektní paláce“, „Vyšinutí vladaři“, „Krvelačné krutosti“, „Monstrózní mordci“, „Slavná slova“, „Mýty a mysteria“, „Top trendy“, „Rozmanité rekordy“, „Je to divné, ale je to tak“ a konečně „Strašná smrt“. Jak vidíte, převládajícím tématem jsou násilnosti všeho druhu – od poprav až k nehodám. Je smutným faktem, že historie se utváří převážně cestou síly. Kam se poděly ty romantické pohádkové princezny a spanilí a čestní princové? Přesně – zůstali jen v příbězích pro děti. Vlastně pozor, Darebák David je prioritně dětská kniha, nebo ne? Zdá se, že už i odtud se nám vytratily sny a zbyla jen holá, byť často pikantní data.

Jak už se stalo tradicí, Darebákova škola se hemží ilustracemi Tonyho Rosse. Obrázky jsou většinou připraveny se stejnou dávkou humorné nadsázky, s jakou je čtenářům předkládám text, a tak navzdory neveselým tématům působí kniha jako celek jako vtipný soubor méně známých, leč zajímavých skutečností. Nedílnou součástí úspěchu všech do češtiny přeložených knih o Darebáku Davidovi je i v našem případě zase skvělý překlad Gisely Kubrichtové.

Už v recenzi souběžně vydaných Podivných zvířat jsem prohlásil, že cílovou skupinou čtenářů nejsou jenom děti. Možná právě naopak. Ani tentokrát si takovou poznámku neodpustím. Jen co jedna má známá paní doktorka zahlédla knihu ležet u mě na stole, zvědavě ji otevřela, začetla se do ní a odmítala mi ji vrátit, dokud s ní nebyla hotova. A ještě si ji chtěla odnést domů, aby poučila vlastní děti.

S příběhy Darebáka Davida se máme možnost setkávat již pětadvacet let. Z dnes probírané série Darebákovy školy už nám k překladu do češtiny zbývají, pokud se nemýlím, nejvýše dva tituly: Horrid Henry’s World Records (2013) a Horrid Henry’s Space (2015). Tak doufejme, že se jich dočkáme brzy. Protože vězme, že ponaučení nikdy neškodí.

Související knihy

Simonová, Francesca

BB/art, 2019