Knihu Samuel Porten od autora Mojmíra Čermáka
vydalo nakladatelství Cattacan. 

Začínám vyprávět svůj příběh právě zde, v této chvíli a na tomto místě. I když jsem byl ve stavu, kdy není běžné, že člověk dokáže vnímat své okolí, a vše splývá v jedno, přesto si dovedu zcela zřetelně vybavit jednotlivé okamžiky, neboť úzce souvisejí s momentem, který dokáže změnit celý život a určit jeho další směřování. Nebýt totiž onoho delirantního zjevení a následného reálného obrazu, jenž mě zasáhl svou symbolikou, nebýt onoho kontaktu s mocnostmi, které ovládají naše životy, toho propojení mezi dvěma světy, bylo by zcela jistě všechno jinak.

Je to již potřetí za poslední rok, kdy se znovu ocitám na této dlouhé, spoře osvětlené chodbě. Sedím na nemocniční sedačce a projíždím chodbou, jejíž atmosféra je nasycena děsivými příběhy těch, kteří tudy už prošli. Naštěstí je pryč doba, kdy jste museli být stateční, abyste mohli být šílení. Prý jsem šílený, neboť jsem se rozhodl nechat se dobrovolně unášet v náručí alkoholu za hranice lidského poznání, což ale není v Londýně a v této puritánské a pokrytecké době konce 19. století nic mimořádného. Nevázané opilství a sex se provozuje ve velkém – skrytě a všude. Mé tělo, můj mozek jsou plny zmatku, kterého se nedokážu zbavit; vytěsňuje všechno lidské, žije se mnou, stal se mou součástí a doprovází mě po celý dosavadní život. Jemu vděčím také za to, že mohu poznat tato nehostinná, pramálo optimistická místa.

Agonie navozená dlouholetou a nevázanou konzumací alkoholu způsobila, že nemám příliš ponětí o čase, ale vím jistě, že je pozdně letní noc roku 1899, kdy Monet pobývá v Londýně… Miluji impresionisty.

Nejsem ve stavu, kdy bych byl schopen příliš vnímat okolí. Lhostejný ke všemu, co se kolem děje. Bez špetky emocí sedím na sedačce, kterou tlačí dva nepříliš hovorní zřízenci. Jsem oděn jen do dlouhé bílé košile, hůl mrzáka ovázaná motouzem a zavěšená kolem krku převažuje mé vrávorající, slabé tělo k jedné straně vozíku. Na klíně se snažím udržet otlučený dětský kufřík.

Mé mastné, potem a zvratky slepené vlasy přepadají do neholené, zanedbané tváře, takže ani nepostřehnu, že vjíždíme do tmavého pokoje – spíše cely, kterou už dobře znám –, kam proniká jen tlumené světlo z chodby. Jeden z mužů mi energicky bere kufřík, který držím stále na klíně, takže nestačím ani protestovat, a položí jej na menší čtvercový stůl v koutě místnosti.

——————–

O autorovi

Mojmír Čermák (* 1957) se narodil v Uherském Hradišti, kde také v roce 1975 maturoval na zdejším gymnáziu. Své dětství prožil v obci Strání-Květná, ležící v malebném údolí na moravskoslovenském pomezí. Hluboké stopy v něm zanechala zdejší příroda, ke které se často vracel pro inspiraci. Mnoho chvil strávil také v místní sklárně, uchvácen mystériem přeměny tekoucího žhavého skla v křehkou krásu. Umění sklářských mistrů se mu vrylo do paměti a z těchto dětských vzpomínek čerpal v pozdějších letech při vlastní sklářské tvorbě.
Absolvoval studia na lékařské fakultě UJEP v Brně a po promoci pracoval v nemocnici v Uherském Hradišti, zpočátku na dětském oddělení a posléze na chirurgii. Po atestaci odešel do Brna, kde působil v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie jako kardiochirurg. V tomto oboru setrval 25 let, z toho šest let ve FN v Olomouci a tři a půl roku v Blackrock Clinic v Dublinu. Každodenní intimní fyzický kontakt s bijícím srdcem vnášel do rutinní práce pokoru a po mnoho let ho nutil k úvahám o hodnotách, o tenké hranici mezi životem a smrtí, o smyslu žití… Jako odreagování se od fyzicky i psychicky náročné práce věnoval volné chvíle svým koníčkům – zahradě, umění, architektuře a designu.
Po návratu ze zahraničí cítil potřebu přehodnotit svůj dosavadní život a určit jeho další směřování. V roce 2012 se trvale usadil ve Květné a obklopen magickou přírodou Bílých Karpat se začal intenzivně věnovat designu skla. Z výsledků jeho práce se mohou těšit lidé v nejlepších světových barech.
Tento zásadní obrat v jeho životě podnítil i jeho literární tvorbu. Hluboko nashromážděné zážitky, pocity a vjemy vypluly na povrch a on je zaznamenal na papír. Tak spatřila světlo světa jeho prvotina Samuel Porten – text, o kterém přemýšlel více než deset let a který vedle obecných otázek po lidském údělu vypovídá mnohé o něm samém a o jeho pohledu na svět.

---

Nakladatelství Cattacan vzniklo v roce 2016 a navázalo na nakladatelství Ecce liber (název Ecce liber se stal jeho mottem; nakladatelství patřilo mezi činnosti firmy FKP Consulting, která vznikla v roce 2004 a věnovala se především kulturním aktivitám a jejich propagaci). Jedná se o malé nakladatelství vzniklé z chuti vydávat sice málo, ale zato jen hezké knížky. Je otevřeno všem žánrům a oblastem literatury, ať už jde o beletrii nebo literaturu faktu.

Související knihy

Samuel Porten
Vzpomínky na život, jaký byl a jaký mohl být

Čermák, Mojmír

Cattacan, 2017