Spisovatel a webový guru Steven Johnson se rozhodl shromáždit maximální počet nápadů, které významným způsobem ovlivnily život ve světě. Veškeré informace sepsal v knize Odkud se berou dobré nápady, která vyšla v tomto roce v nakladatelství Dokořán.

Johnsonovi knihy, které se zabývají hlavně novými technologiemi a médii, se pravidelně umísťují v amerických žebříčcích nejvlivnějších knih. Nejinak tomu zřejmě bude i ve zmiňovaném díle, ve kterém si autor položil otázku velice záludnou. Takovou, která by čtenářům měla odkrýt spletité sítě tohoto „tajemství“…

Jenže co když ty sítě tak složité vlastně ani nejsou? Co když se jedná jen o pouhé náhody? Jaké faktory hrají hlavní roli v tom, že nějaký zcela obyčejný člověk dostane ten úžasný nápad, který „přetvoří“ svět? Tak právě na tyto otázky se Steven Johnson snaží nalézt odpověď. Je ale nutné zdůraznit, že se nejedná o žádné spekulace. Ty si můžeme pokládat sami doma večer u vínečka. Autor přistupuje k jednotlivým „objevům“, nebo lépe řečeno nápadům naprosto seriózně.

Na téměř tři sta stranách předkládá téměř celou lidskou historii. Od starověku v Číně až po svět YouTube či Google. Krůček po krůčku se tak můžete projít staletími a sledovat, jaké nápady se zrodily v hlavách tehdy zcela neznámých lidí, nebo jaké faktory je přivedly ke zdárnému řešení, jež dokázalo změnit chod celé společnosti.

Velice mě zaujal styl, jakým Steven Johnson knihu napsal. Nejedná se o žádné poučky, encyklopedické výrazy s příliš odbornými a normálnímu člověku nicneříkajícími výrazy. Vše je psáno zlehka, chvílemi až bych řekla s humorem a zdravým nadhledem, jako kdybyste četli nějaký poutavý beletristický románek. Navíc musím dodat, že nebude chybět napínavá zápletka. Každý nápad měl silné porodní bolesti, než vykoukl na tento svět, a tyto bolesti ho mnohdy doprovázely i v čase, který by již měl být pokojnější. Důležitý fakt tu hraje, podle Johnsona kromě jiného, také tzv. množina nejbližšího možného. Přesto tento příchod na svět většina z nich ustála, a tak si díky tomu můžeme dnes pouštět videa na YouTube, sdílet je či nahrávat. Stejně tak se dozvíte, jak vlastně vznikl inkubátor, což byla část, která mě silně zaujala, a proto bych se o ní chtěla zmínit. Dříve děti ve velkém počtu umíraly, až si porodník Stephanon Tarnieri náhodně všiml líhní pro kuřata.  A nápad na světový vynález byl tady. Takový, který dnes zachraňuje tisíce dětí. Jenže tak jednoduché to samozřejmě nebylo. Země tzv. Třetího světa, kam jsou inkubátory dodávány charitativními organizacemi, mají až v 95 procentech do roka poruchu, kterou nejsou v těchto oblastech schopny opravit pro nedostatek náhradních dílů. Dar tak vlastně ztrácí smysl a využití. Jistý Timothy Prestero se rozhodl na podkladě svých pozorování vyrobit inkubátor pro tyto země z těch součástí, které jsou tam běžné. Není pak třeba volat drahého opraváře, zjednodušeně řečeno, stačí umět vyměnit žárovku u světel v autě…

Rozhodně nemá smysl v této recenzi líčit všechny faktory, které Johnson ve své knize detailně vysvětluje. To je již na čtenářích, aby se sami začetli. Je totiž zajímavá myšlenka, že všechny nápady jsou jakousi koláží, sestávají z nejrůznějších částí, které do sebe pomalu, ale jistě zapadají a dávají tak možnost vzniku něčeho nového, užitečného, potřebného nebo třeba jen zábavného… A stejně jako vznik této „koláže“, i vy budete mít možnost krůček po krůčku postupovat s autorem jednotlivými nápady, rozebírat je, hledat souvislosti, skládat dílky puzzle i porovnávat. Možná vás stejně jako mě napadne: „proč jsem na tohle nepřišel já“. Je to možná k smíchu, ale věřte mi, že po přečtení zmiňované knihy budete mít ty samé myšlenky. Ale nikdy není pozdě, a kdo ví…

Související knihy

Johnson, Steven

Dokořán, 2012