Lze obelstít Velkého bratra?

zelinka_2050
Otázkou, kdo jsme a kam směřujeme, se asi někdy zabývá každý z nás. O tom, kam se ubírá společnost a hlavně dohled nad každým jejím jedincem, si ovšem ne každý troufne spekulovat. A odhadnout, jaké to bude v polovině tohoto století, to je úkol jen pro ty odvážné.

Nakladatelství Černý drak vydalo v listopadu 2016 novinku Ladislava Zelinky 2050 Příběh pro budoucí pokolení (Neobyčejný příběh Anety a Chrise).

Ing. Ladislav Zelinka je jedním z přispěvatelů serveru Exopolitika.cz a spoluzakladatelem spolku Česká exopolitika, jenž vznikl v roce 2009. Kromě webových a časopisových článků vydal kromě „2050…“ ještě čtyři další knihy, z nichž ta poslední je básnickou dvojsbírkou (spolu s Karlem Wolfem) a vyšla také v letošním roce. Tři předchozí nesou názvy Cesta domů (2010), Fantastické putování Anny mezi Dvěma světy (2014) a Exopolitika (2015). Jak už naznačuje tento přehled, Ladislav Zelinka se zaměřuje kromě poezie (první a poslední kniha) hlavně na otázky kolem všemožných záhad, tajemna, magie a astrologie.

2050 Příběh pro budoucí pokolení je žánrově blízký „Fanatastickému putování…“. Jeho předním cílem se zdá být snaha probudit ve čtenářích zájem o tajemno. Vlastní příběh se zaměřuje na dospívající dívku Anetu, jež se od svých vrstevníků podstatně liší třeba už tím, že jako asi jedna z mála není označena identifikačním čipem. V Zelinkově světě už totiž „čipování“ patří k něčemu naprosto samozřejmému, dokonce povinnému. Jak se hlavní hrdince podařilo jako dítěti takovému označkování uniknout? Zřejmě neregistrovaným narozením. O jejích pokrevních rodičích není nic známo, ale zato se dějem sem tam mihne její adoptivní otec a babička. Slovo adoptivní také možná není přesné – Anetu jako malé dítko unesl z ústavu pro sirotky a od té doby se ji snažil držet co nejdále od vymožeností všudypřítomné elektroniky. Jak se mu to v přetechnizované Praze přesně podařilo, to ovšem není úplně jasné. Stejně jako není tak docela srozumitelné, jak se mu podařilo chránit její identitu za použití falešných dokladů, jejichž nepravost dokáže hned v úvodní kapitole odhalit i identifikační přístroj vozu městské hromadné dopravy. Aneta se po tomto incidentu dostává do společnosti undergroundové skupiny bojující proti vševědoucnosti Velkého bratra. A tam, kde chybí znalost techniky, vypomůže všemocná magie, která se v Anetě najednou a zničehonic sama od sebe probudila.

Kniha sama je útlého kapesního formátu a kromě epilogu zaplňuje svých sto třicet čtyři stran deseti kapitolami. Kromě vlastního textu je rovněž bohatě ilustrována přímo majitelem nakladatelství Černý drak Romanem Koňaříkem. Převládají vydařené kresby postav s obrovskýma očima, sem tam se mihne nějaký ten technický zázrak.

2050 Příběh pro budoucí pokolení Ladislava Zelinky není rozhodně knihou pro každého. Obsahově se pohybuje někde mezi orwellovským všudypřítomným dozorem nad spokojeně nic netušícím národem a možná trochu naivní představou o vývoji technologií a společnosti v příštích pětatřiceti letech. Kde chybí znalost konkrétního zařízení, poslouží obecná formulace převzatá z katalogu spotřební elektroniky. Najde-li se mezi čtenáři někdo z generace, jež vyrostla na záplavě sovětské sci-fi, může se slzou v oku zavzpomínat na pocity, které nabízela jistá část tohoto žánru v představách o světě před koncem minulého století a tisíciletí. Dojem z takové vize i neurčitost v detailech se nebudou od představovaného titulu zase tolik lišit. Kde chybí konkretizace, tam ovšem nepostrádá příběh pozoruhodnou nerovnováhu mezi všudypřítomným dohledem státu (opravdu státu? Když nad tím tak přemýšlím, kdo nad kým dohlíží vlastně není nikdy skutečně řečeno. Snad kromě oblíbeného padoucha ve formě policie…). Na jednu stranu je Praha prošpikována neurčitými detekčními zařízeními, na druhou není policie schopna rozpoznat jednu a tutéž osobu, drží-li v ruce různé (a samozřejmě falešné) identifikační doklady. 2050 Příběh pro budoucí pokolení je asi spíše určen těm čtenářům, kteří více než po srozumitelnosti touží po záhadách, jež nemají být nikdy osvětleny.

Navzdory jisté naivitě, někdy až nejasné dějové linii a snaze sdělit světu komplikovaně zásadní poselství věřím, že se o tuto graficky vydařenou knížečku bude ucházet nemalý počet zájemců. Jejímu odbytu může napomoci i umístění děje do prostředí našeho hlavního města, tedy mnohým z českých čtenářů blízkého. A upřímně, vždy se najde hodně těch, kdo touží snít, a k tomu jim novinka Ladislava Zelinky pomoci může. Snad je nakonec nezklamou ani komplikovaná slovní spojení a předlouhá souvětí.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knize2050: Příběh pro budoucí pokolení

Zelinka, Ladislav

Černý drak, 2016

Napsat komentář