Zapomenuté království

finkelstein-uvod
Historiky a archeology dosud poněkud opomíjenému severnímu izraelskému království se dostává pozornosti díky profesoru Israelu Finkelsteinovi a jeho knize Zapomenuté království. Archeologie a dějiny severního Izraele, kterou v překladu Marie Čapkové vydává nakladatelství Vyšehrad. Kniha získala prestižní cenu Delalande-Guérineau Prize, od 19. století každý druhý rok udílenou za mimořádný přínos orientalistice.


Při příležitosti publikování knihy Zapomenuté království. Archeologie a dějiny severního Izraele a především přítomnosti jejího autora Israela Finkelsteina v Praze uspořádalo nakladatelství Vyšehrad v odpoledních hodinách 7. prosince 2016 v Literární kavárně nakladatelství Academia besedu Historie a současnost dnešního Izraele. Moderátorkou setkání byla redaktorka Radka Fialová. Ta panelovou diskusi – jak besedu pojmenovala – zahájila představením přítomných hostů.

Jako prvého přivítala profesora Israela Finkelsteina, přednášejícího na Telavivské univerzitě archeologii a náležejícího k předním světovým odborníkům na archeologii Bible. Během své profesní dráhy se účastnil celé řady významných archeologických výzkumů, mimo jiné vykopávek v biblickém Šílu a Megidu, a poznatky z nich vytěžené zpracoval v řadě publikací; nakladatelství Vyšehrad již dříve vydalo dvě z nich, a to Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie (2. vydání 2010) a David a Šalomoun. Počátky mesianismu ve světle moderní archeologie (2010)které Israel Finkelstein napsal spolu s Neilem A. Silbermanem.

Poté Radka Fialová představila paní Marii Čapkovou, která knihy profesora Finkelsteina překládala a jejíž profesionalitu přítomní mohli následně ocenit během jejího tlumočení profesorových slov z anglického jazyka do českého. Z dalších hostů moderátorka jmenovala teologa Petra Slámu, Th.D., docenta Evangelické teologické fakulty UK v Praze, jehož badatelskou doménou je zkoumání vztahu teologie a dějin. Posledním hostem, jehož paní Fialová uvedla, byl Jan Fingerland, publicista a zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu se specializací na Blízký východ.

Diskusi zahájila moderátorka otázkou adresovanou všem třem besedujícím pánům; zajímalo ji, jaký je jejich názor na vztah politiky, historie a archeologie. Ve svých odpovědích se respondenti dotkli dvou aspektů předložené problematiky: vztahu archeologie k Bible a vztahu archeologie k politické situaci. Profesor Finkelstein nejprve předestřel, že on sám nevěří, že by „archeologie mohla rozhodnout o budoucnosti“. Zároveň podotkl, že je to názor jeho, jiní historici a archeologové nazírají problematiku odlišně. Dále se pak věnoval vztahu archeologie k Bibli jakožto historickému pramenu. Uvedl, že v průběhu takměř dvou staletí lze vysledovat křivku vedoucí od konzervativních postojů (archeologické nálezy byly nahlíženy očima biblických textů) k postojům liberálním, tedy těm, které při vyhodnocování archeologických vykopávek Bibli ponechávají stranou. Zároveň upozornil na fakt, že čas od času se objevují snahy ten či onen přístup upřednostnit, a poukázal na konzervativní tendence objevivší se na půdě některých amerických protestantských univerzit či mezi Izraelci – paradoxně – sekulárního založení. Docent Sláma konstatoval, že téma je v současné době velmi výbušné a odkázal v tomto ohledu na literaturu mající národně náboženský program. Jan Fingerland zasadil téma do konkrétních politicko-společenských reálií. Připomněl dobu před sto padesáti lety, kdy archeologové, zejména britští a američtí, procházeli naleziště s Biblí v ruce a snažili se nalézt předměty, jimiž by doložili biblické texty. Ke změně došlo kolem roku 1948, kdy vznikl stát Izrael; tehdy se do popředí dostává potřeba archeologickými nálezy ospravedlňovat existenci izraelského státu. V dnešní době se izraelské archeologické výkopy konané na území spadajícím do správy Palestinců stávají předmětem politických spekulací, co se s nimi stane, vznikne-li palestinský stát.

israel-finkenstein-debata

Zleva: Radka Fialová, Marie Čapková, Israel Finkelstein, Petr Sláma, Jan Fingerland

Jako další téma Radka Fialová svými dotazy navodila otázku obtížnosti provádění archeologických výkopů, a to nejen v lokalitách spadajících do správy Palestinců, ale i vzhledem ke striktním postojům ortodoxních Židů, pokud jde o kosterní nálezy. Následovalo téma datace nalezených objektů či téma vyhodnocování materiálů ve vztahu k biblickým textům. Na tomto místě profesor Finkelstein řekl: „Mladší doba bronzová, kterou se zabývám, je temným obdobím, a já se snažím do něj vnést trochu světla.“

Světlem vneseným do dávné minulosti je bezesporu kniha Zapomenuté království, shrnující třicetileté archeologické práce v lokalitách souvisejících s královstvím severního Izraele. Vrhá světlo nejen na dějiny tohoto království, zejména v jeho počáteční fázi, ale také pomáhá osvětlit „význam a kontext dnešních palčivých sporů o území Svaté země“.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeZapomenuté království
Archeologie a dějiny severního Izraele

Finkelstein, Israel

Vyšehrad, 2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>