Fenomén druhá republika a Židé

uvod
Doba od podepsání Mnichovské dohody 29. 9. 1938 do zřízení autonomního Protektorátu Čechy a Morava 16. 2. 1939 přinesla nejen okleštění českého území, ale také krizi demokracie a rozklad morálních hodnot. Jedním z atributů doby byla perzekuce židovské menšiny a její vytěsňování z veřejného života. K tomuto jevu se vztahuje publikace Rozklad židovského života. 167 dní druhé republiky.

V obalkaLiterární kavárně Academia na Václavském náměstí v pondělí 28. listopadu 2016 proběhla prezentace knihy Rozklad židovského života. 167 dní druhé republiky (nakladatelství Academia, 2016), souboru textů, jejichž autory jsou badatelé různých vědních oborů (obecné historie, literární historie, historie médií a tisku aj.). Publikaci – za přítomnosti některých z autorů – představili její editoři PhDr. et Mgr. Marcela Zoufalá, Ph. D., a prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. Marcela Zoufalá ve svém úvodním proslovu přivítala přítomné spoluautory (Blanku Soukupovou a Jakuba Drápala), poté vyjádřila poděkování redaktorům (Jaroslavu Havlovi a Josefu Šebkovi) i nakladatelství Academia a Nadačnímu fondu obětem holocaustu, oběma institucím za to, že dílo mohlo vyjít. Zároveň upozornila na tematicky blízký knižní titul Cizí i blízcí. Život, literatura, kultura ve 20. století (ed. Jiří Holý, nakladatelství Akropolis), jenž se v brzké době také objeví na pultech knihkupectví. Poté předala slovo prof. Jiřímu Holému.

reportaz2

PhDr. Marcela Zoufalá a prof. Jiří Holý

Prof. Holý nejprve pohovořil o Pražském centru židovských studií, u jehož zrodu v roce 2012 spolu s Marcelou Zoufalou stál. Centrum vzniklo na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s cílem poskytnout prostor pro studium a zkoumání židovské tematiky v oblasti jazyka, literatury, filozofie, historie, umění a kultury ve středoevropském regionu se zvláštním zřetelem k pražskému prostředí, a to na bázi interdisciplinární. Vědecko-badatelská činnost Centra je prezentována prostřednictvím workshopů, konferencí či publikací. Jejím výstupem také byla 2. výroční mezinárodní konference, konaná 17. až 21. října 2012, jejíž téma znělo Cizí i blízcí. Život, literatura, kultura ve 20. století. Příspěvky, které na ní zazněly, byly v průběhu následujících let přepracovány tak, aby do sebe tematicky zapadaly a mohly být v knižní podobě zveřejněny. Na tomto místě Jiří Holý vyzdvihl fakt, že autory studií jsou lidé nejen různých oborů, ale také pracující v různých institucích a náležející k věkově odlišným generacím. Každý z nich zvolil jiný přístup, jejich texty se tematicky někdy protínají, jindy jsou divergentní. Svým předmětným zaměřením mají například k sobě blízko studie Marka Nekuly Demlovy podivné šlépěje a Jaroslava Meda Židé a druhá republika; obě mimo jiné reflektující vztah některých představitelů českého literárního světa k Židům. Jiné – třeba stať Jaroslava Šebka Katolicismus a antijudaismus na konce 30. let nebo práce Jakuba Drápala Postup advokacie proti židovským advokátům za druhé republiky a těsně po ní – se zaměřují na antižidovské postoje, které se objevily v katolické církvi, či na perzekuci židovských advokátů ze strany advokátů českých.

reportaz1

PhDr. Blanka Soukupová

Hovoříme-li o některých z tematických okruhů publikace, není možné opominout další Holého poznámku, že téma druhé republiky jako takové stálo dosud stranou badatelského zájmu, který byl především upřen k první republice a k Protektorátu Čechy a Morava. Prof. Holý konstatuje, že fenomén druhé republiky byl v mnohém podobný době mezi lety 1945 až 1948, avšak s tím rozdílem, že ve sledovaném období se „zkorumpovalo mnoho pravicových politiků a intelektuálů, zatímco v tříletém období poválečném se zdiskreditovali politici a intelektuálové levicoví. V obou časových úsecích byl nastolen režim autoritativní, nikoli totalitní, ale také ne demokratický.“ A říká, že při studiu dobových materiálů bylo zajímavé sledovat módy chování lidí během oněch 167 dní; Češi nebyli jen stateční nebo jen přizpůsobiví, nebojácní nebo zbabělí. Vyřizovali si své účty, ale i pomáhali, vystavovali se nebezpečí i utíkali do soukromí, dokonce se uchylovali ke kolaboraci.

Poslední část setkání byla vyhrazena pro diskusi. První dotaz se týkal samotné badatelské práce: tazatele zajímalo, bylo-li možné v průběhu bádání ještě něco nového zjistit. Prof. Holý zmínil dvě z publikovaných studií, a to stať Zbyňka Taranta Předvečer prvního churbanu, v níž autor zachycuje ohlasy židovského tisku v Palestině na události v Sudetech, a práci Michala Topora Historik Evžen Stein (1902–1943): pokus o portrét, ve které přináší nový pohled na tuto osobnost. Na druhý dotaz týkající se chování prezidentů E. Beneše a E. Háchy reagovala Blanka Soukupová, jedna z autorů prezentované knihy, obecněji:

„Monografie poukazuje i na to, jak se krásný režim první republiky změnil během pár let. (…) Začaly platit Norimberské zákony, objevil se antisemitismus, demokratická platforma byla násilně odstraněna.“

Na další otázky, které téma druhé republiky jistě nastoluje, už bohužel nezbyl čas. Nicméně řadu odpovědí na ně lze nalézt v prezentované knize Rozpad židovského života.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeRozpad židovského života
167 dní druhé republiky

Zoufalá, Marcela – Holý, Jiří – Sládek, Pavel

Academia, 2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>