Jak se píše kniha

hana-militka_jiri-halberstat_jak-se-pise-kniha
Věnováno Jiřímu Halberštátovi, režiséru, šéfredaktorovi, spisovateli, výbornému kamarádovi. Inspiroval mě k napsání této povídky. Děkuji za umělecké vedení i nezměrnou trpělivost při výuce psaní, všelijakých tajů, fajnovostí. Díky i jeho ženě Květině za velkou podporu. Bez nich by mnohá moje díla nebyla vydána. V nakladatelství Krigl mi vyšly první knihy. Doufám, že další ještě vyjdou. Díky Vladimíru Kriglovi i jeho rodině. Sice v pozdním věku, ale otevřely se mi zcela nové obzory díky těmto lidem.

Ptá se někdo, jak se píše kniha?

Snadno. Sedněte a pište. Cokoliv. Pokud napíšete půl stránky a nevíte, jak dál, počkejte. Když vás ani za tři roky nic dalšího nenapadne, nezoufejte. Kvalita díla není úměrná rychlosti vzniku. Určitě se děje něco kolem vás, ve vás. Máte spoustu možností, jak pokračovat. Až se vám v hlavě začnou formovat slova, věty, přišla ta pravá chvíle. Všechno zapište. Může z toho jednou být kniha.
Je třeba napsat ji správně – to je vlastně to nejdůležitější. Musíme dbát na to, aby dílo splňovalo parametry:
obsahové;
slohové;
gramatické.

hana-militka_jak-se-pise-kniha1

Nakladatel Vladimír Krigl a Hana Militká při poetickém setkání autorů

Detektivka je o trošku těžší.
Nesmí tam chybět:
logika;
dramatičnost;
napětí;
záhady;
mrtvoly;
konečné rozuzlení musí být postupně nepatrně naznačováno, aby si čtenář připadal, že je chytrý a co nevidět vraha odhalí.
Těchto drobků cestou nesmí být moc. Čtenář nemá být při čtení chytřejší než spisovatel a vědět o ději víc, než ví tvůrce. Už vůbec by neměl být bystřejší než detektiv v rozluštění celého případu.
V různých etapách spisovatel váhá, zda pokračovat ve psaní, nebo dílo smazat.
Tady je dobré mít po svém boku někoho, kdo poradí. Svého poradce. Když rozhodne, že ho váš výtvor v počátcích nebo během dalšího psaní moc nebere, buďte stateční. Vymažte dílo. Máte hned možnost napsat něco úplně jiného. Je dobré vše konzultovat s několika svými poradci. Měli byste je při čtení vidět. Buď text louskají z donucení, neradi. Nebo jsou celí dychtiví: „Jak to bude dál? Proč nemáš následující kapitolu?“
Je vidět, že v takovém případě vaše budoucí kniha má naději. Dobře se čte. Možná je i napínavá. Vše se zaplétá správným směrem. V takovém případě ještě vytrvejte. Klávesu delete můžete použít později.
Vytrvalci a tvrdé nátury se dočkají dokončení díla.
Když tohle všechno klapne, začnou opravy. V půlce oprav spisovatel začne váhat, zda pokračovat, nebo dílo smazat.
Jakmile se dokončí první přečtení a korektury, začnou druhé. Pak třetí. Při každé je trošku menší chuť celé dílo zničit. Člověk si na něj pomalu zvykne.
Ovšem pozor! Někdy je tomu přesně naopak. Je nutné mít vyvinutý spisovatelský čich. Ten vám napoví, zda znovu opravovat.
Možná při pátém poctivém čtení už není téměř co vylepšit.
Pak je ten pravý čas se s dílem rozloučit a vymazat ho. Jakmile nejsou chyby, čtenář se nemá čím bavit. Proč by četl takovou knihu? Na nesmysly nemá čas.
Jeden můj přítel, Tomáš Žilinčár, mi důvěrně sdělil, že pokaždé, když si svou knihu přečtu, vždycky tam najdu nějaké chyby. Mám tedy ještě naději. Knihu vymažu asi až příště. Jsem moudrá. Ale možná ne dost. Poznám, kdy je čas? Říká se – ráno bývá moudřejší večera. Nechám tedy rozhodnutí na zítra.
Můj kamarád Jiří Halberštát, režisér, spisovatel, šéfredaktor nakladatelství Krigl, nehynoucí optimista je přesvědčený, že po opravách s ním už bude moje dílo dokonalé. Je to moudrý člověk. Ale jestli má pravdu, co budu opravovat příště?

hana-militka_jak-se-pise-kniha2

Křest detektivky Záhadný šepot – Jiří Halberštát, Hana Militká, Vladimír Krigl, Helenka Kriglová, Nika Brettschneiderová

Možná řeknete: „Napiš další knihu!“
Ale o čem?
Poradci radí: „Piš o tom, co znáš. O životě. O lidech. O vztazích.“
Jeden říká: „Hlavně, ať to dobře dopadne. Ať se nakonec vezmou. Musíš tam mít kladné postavy. Aby padouši vynikli. Ale neunikli.
Jiný: „Napiš psychologické drama. To je materiál. Chytne za srdce. Člověk si uvědomí nesmyslnost nepodstatných hádek a blbostí. To by teprve bylo to pravé čtení.“
Další: „Co takhle nějakou legraci? Máme v životě tolik trápení. Ať se zasmějeme. Je tak málo příležitostí pobavit se.“
Když začnu, jak se dozvím, že bude kniha dobrá, až ji dokončím?
Nemám ji radši hned vymazat a začít nějakou jinou? Bude lepší?
Už nevím. Témat je spousta. Proč mě napadá zrovna tohle? Možná by bylo zajímavější psát o něčem úplně jiném.
Kde mám pořád ty skvělé nápady brát?
Pokud se některým vyvoleným jedincům podaří najít nakladatele, který je ochoten dílo vydat, uvědomte si, že nastal zázrak. Jen výjimečně vás čeká křest. Nastane oslava, kam přijdou vaši přátelé, nepřátelé, milovníci křtů. Křest si naplno užijte. Možná už žádný další nikdy nepřijde. Vznášíte se v nadzemské výšce. Musíte dát velký pozor, abyste náhle nějakou dotěrnou otázkou, nevhodnou poznámkou nespadli v plné rychlosti na tvrdou zem.
Hlavně pište dál. Pokud někdy nastane dychtivý zájem o vás a hlavně o vaše rukopisy, měli byste mít zásobu v šuplíku.
Že to zní trochu jako pohádka? Ano, máte pravdu. Ale stát se to může.

hana-militka_jak-se-pise-kniha3

Křest dvou knížek – Jiří Halberštát, Pavla Holanová – Klub Amazonek, Pavel Zedníček, Hana Militká – Pronikavý smích, Martina Preissová, Táňa Medvecká, Hana Doulová

Čtenářům nepřiznávejte své slabiny. Jinak vás do nich píchnou, aby zjistili, jak moc jste citliví. Jsou však i milosrdní čtenáři, kteří vás obdivují. Nemyslí si okamžitě, že by dílo stvořili daleko líp. Někteří si to začnou myslet až po přečtení knihy.
Pokud patříte mezi ně, sedněte a pište. Napište svůj román, povídku, detektivku. Zjistíte, že to není tak snadné. Jedná se však o potěšení z tvorby. Zapojte fantazii, stvořte postavy s příběhem.
Pokud vás něco napadne, pište!
Smazání je tak snadné!


MgA. Hana Militká

Hana Militka_K zivotopisu2MgA. Hana Militká vystudovala základní školu ve Svobodných Dvorech. Poté střední ekonomickou školu v Hradci Králové.  V devatenácti letech vyhrála Wolkerův Prostějov v recitaci. Byla přijata na JAMU, obor herectví. V Brně na studiích si užila hodně legrace i hostování. Byla v ročníku s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Evou Gorčicovou, Zdenou Moučkovou, Evou Lapešovou, Renatou Doleželovou, s Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Ivošem Hyršem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími.
Stala se členkou Divadla na provázku. V roce 1981 odešla do Prahy. Hrála v několika filmech vynikajících režisérů. Spolupracovala se slavným režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc, na seriálu Wolfgang. S Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Jaromilem Jirešem na filmu Lev s bílou hřívou, s Janem Svěrákem na filmu Kolja, s Pavlem Hášou na Povídkách Malostranských, s Jiřím Krejčíkem a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo. Mezi divadelními režiséry byla vynikající spolupráce s Petrem Scherhauferem, Ivo Krobotem, Mirkem Krobotem, Evaldem Schormem, Janem Antonínem Pitínským, Zbyňkem Srbou. Nyní spolupracuje s režisérem a šéfredaktorem nakladatelství Krigl panem Jiřím Halberštátem jak na svých knihách, tak na vystoupeních u příležitosti křtů knížek, při každoročním setkání v klubu Golem, na různých slavnostních představeních. Hostuje v Národním divadle. Povídky z povětří vyšly zjara roku 2013, detektivní román
Záhadný šepot spatřil světlo světa zjara 2015. O rok později vydává opět nakladatelství Agentura Krigl další detektivku Pronikavý smích. Povídky z povětří se objevily v nakladatelství E-knihy jedou Martina Koláčka jako první elektronická kniha Hany Militké začátkem února 2016, zjara vyšel napínavý román Vilma. Nyní vychází román Sára.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePronikavý smích

Militká, Hana

Agentura KRIGL, 2016

zobrazit info o knizeZáhadný šepot

Militká, Hana

Agentura KRIGL, 2015

zobrazit info o knizePovídky z povětří

Militká, Hana

Agentura KRIGL, 2013

Jak se píše kniha - DISKUZE

Počet reakcí: 4
  1. Hana Militká napsal:

    Díky moc. Tvá slova uznání mi vehnala slzy do očí. Víc už si umělec přát nemůže. Skromně říkám díky, setřu slzy a jdu psát dál. Život má obrovský smysl. Jde jen o to ho najít mezi spoustou balastu. Někomu se to nepodaří po celý jeho dlouhý čas. Někdo ani netuší, že by mohl nějaký smysl života existovat. Ale pokud ho někdo objeví, pocítí obrovské naplnění. Každý okamžik je pak neuvěřitelně krásný. Díky moc za tvou podporu, Miládko. Mám velké štěstí, že několik skvělých lidí stojí po mém boku a podporují mě. Jsem jim velmi vděčná. I tobě. Moc děkuju. Hanča

  2. Milada Šedivá napsal:

    Milá Haničko, to se Ti povedlo. Od srdce jsem se zasmála. Nebo snad od plic? Tvůj návod mi bere dech. Máš naprostou pravdu. Napsala jsi přesný postup, jak se stát stvořitelem nové knihy, románu, detektivky, možná pohádky. Určitě si z něj spousta lidí vezme poučení. Začne psát. Klávesu DELETE má každý počítač(notebook). Námětů je tolik! Tak hodně sil a odvahy své myšlenky hodit na světlo. Nemůžu říct na papír. Tak velké štěstí má málokdo, že mu jeho dílo vyjde knižně. Lidi, podrobný návod už máte, pište. Já už jsem začala. Jen pozor na úskalí. Přeji vám tolik humoru, kolik ho má Hanička. Zdravím Haničku. Zdravím její čtenáře. Zdravím začínající spisovatele. Milada

    • Hana Militká napsal:

      Milá Miládko, sestřičko moje drahá, mám velikou radost, že tě moje povídka tak silně oslovila. Zvlášť, když vím, že jsi právě dokončila svou první knihu – historický román Šťáhlav z Ciprštejna. Tvůj příběh je plný citu, humoru a napětí. Moc se mi líbí. Dobře víš, jak člověk občas tápe, hledá inspiraci, není si jistý kvalitou napsané kapitoly. I já tohle všechno dobře znám. O to větší radost máme, když se podaří dílo dokončit. Pokud dojde i k jeho publikování, je naše nadšení obrovské.
      Moc ti děkuju za nádherný komentář. Už pro takové chvíle stojí za to tvořit. Děkuju ti.
      Přeju tobě, tvé první knize i všem dalším, které napíšeš, velký úspěch. Mám radost z toho, jak ses krásně rozvinula ve výbornou spisovatelku.
      Múzy tě velmi rády navštěvují. Hlavně pokračuj a napiš ještě spoustu krásných příběhů. Tvá Hanča

      • Milada Šedivá napsal:

        Milá Haničko, už se těším, že důstojně oslavíme Tvoji poslední vycházející knihu Jiří.To je naše nejbližší akce. Věř mě, přečetla jsem ji jedním dechem. Máš zvláštní styl psaní. Člověk se od Tvé knížky nemůže odtrhnout. Chce ji dočíst až do konce, ani jíst by nemusel.Když jsem četla Tvůj první první román, říkala jsem si, že se Ti obzvlášť povedl. Nutil mě pořád číst dál a dál. Při druhém mi to už bylo divné. Ale u třetího, u pátého i u posledního jsem zase hltala stránky jednu za druhou, dokud jsem nebyla u konce. O detektivkách nemluvě. To už není samo sebou. To je obrovské nadání. Jsem ráda, že jsem je mohla číst. Užila jsem si u nich. Můžu Ti akorád říct: Díky. A piš. Milada

Napsat komentář