Ukázka z knihy Genesis: Velký příběh biologie

Genesis
Čtivá a podnětná kniha kanadského historika biologie Jana Sappa jistě osloví každého, kdo se touží dozvědět něco o vývojové biologii, genetice i o Charlesi Darwinovi a evoluční teorii.

Přinášíme vám ukázku z knihy Genesis: Velký příběh biologie,
kterou vydalo nakladatelství Academia v edici Galileo.

 

Nikdo nerozvinul představu evoluce do tak konzistentní a fakty pečlivě podložené teorie jako Darwin ve své knize O vzniku druhů. Jejím základem byl postulát, že k evolučním změnám dochází v důsledku úsilí organismů o vlastní existenci (struggle for existence), překládaného zpravidla jako „boj o život“, jenž dává skrze přírodní výběr přežít nejzdatnějším jedincům. Darwinova teorie byla triumfem deduktivní syntézy poznatků. Na rozdíl od současnosti, kdy má každý kousek přírody své vlastní specialisty, Darwin zkoumal celou řadu jevů: vysvětlil vznik a formování korálových ostrovů a útesů v jižním Pacifiku; napsal čtyřdílné pojednání o svijonožcích a položil tak základy vědy zvané cirripedologie; vytvořil vlastní teorii dědičnosti, založenou na malých, genům podobných částicích, které nazval gemulemi, prováděl řadu hybridizačních experimentů; popsal opylení orchidejí hmyzem; věnoval se evoluci člověka a zkoumal vyjadřování emocí. Žádný jiný biolog si nevysloužil tolik obdivu a pozornosti vědecké komunity – existují celé hromady knih o tom, jak přišel na myšlenku evoluce, jak se rodil jeho Vznik druhů a jak si představoval základní principy vývoje.

Paleontologické a geologické výzkumy byly při úvahách o vývoji zcela zásadní, ovšem Darwin se samozřejmě nespoléhal jen na ně. Jeho originální postřehy stály ještě na dvou dalších pilířích, kterými byly jednak studie geografického rozšíření druhů a jednak studie procesů ekologických, jež při formování nových druhů spolupůsobily. Na to byl však potřeba jiný typ badatele než doposud: na rozdíl od Lamarcka či Cuviera, kteří pracovali v teple muzea či nanejvýš v zoologické zahradě, byl Darwin cestovatel. A není náhodou, že cestovatelem byl i Alfred Russel Wallace (1823–1913), jenž vyvinul teorii přírodního výběru nezávisle na Darwinovi. Přírodovědci jako Darwin nebo Wallace putovali z ostrova na ostrov, z kontinentu na kontinent, a to proto, aby studovali živé organismy v jejich přirozeném prostředí a mohli srovnávat místa jejich výskytu, jejich podobu a chování. Shromáždili nesmírné množství poznatků o vztazích mezi různými druhy, o jejich geografickém rozšíření a vposledku i o tom, jak se toto rozšíření nepatrně oblast od oblasti mění.

Představa evoluce byla samozřejmě v Anglii dobře známá a všeobecně rozšířená už před Darwinem. Angličané znali učení Lamarcka i Geoffroye, stejně jako lamarckistické názory Roberta Granta (1793–1874). Možnost přeměny druhů veřejně podporovali i někteří další učenci; jedním z nejstarších a nejznámějších byl dokonce sám Darwinův děd, známý lékař a přírodovědec Erasmus Darwin. Ten ve své slavné dvoudílné knize Zoonomia (1794–1796) věnoval představě postupného vývoje celou jednu kapitolu. Erasmus Darwin sice zemřel dřív, než se jeho vnuk narodil, jeho dílo však bylo součástí rodinného „duchovního dědictví“. Asi nejvýznamnějším textem s evoluční tematikou v předdarwinovské Anglii byla nicméně kniha Vestiges of the Natural History of Creation (Po stopách dějin stvoření světa), poprvé publikovaná v roce 1844, která se okamžitě stala bestsellerem a brzy se dočkala deseti vydání. Kniha vyšla anonymně, neboť autor se snažil vyhnout skandálu, a až v roce 1884 byl jako její tvůrce odhalen Robert Chambers, dobře známý vydavatel z Edinburghu a editor tzv. Chambersovy encyklopedie.

Pro Chamberse byla evoluce – či „vývoj“ (development), abychom použili jeho vlastního termínu – vyjádřením skutečnosti, že vznik druhů i neustálý vzestup životních forem postupuje lineárně vpřed podle plánu řízeného přírodními zákony, jež kvůli tomuto účelu takto přednastavil Bůh. Jeho kniha okamžitě získala ohromný úspěch, především mezi střední vrstvou širší neodborné veřejnosti. Způsob argumentace ve prospěch evoluce byl však veden v rovině, jež se zcela rozcházela s konzervativní náboženskou i sociální náladou doby, důsledkem čehož byl otevřený odpor anglických intelektuálů. Zástupci Oxfordu i Cambridge, mezi jinými i Charles Lyell, William Whewell nebo Adam Sedgwick, knihu podrobili ostré kritice. Díky Chambersovu dílu si ale veřejnost zvykla o evoluci alespoň přemýšlet. Jak Darwin později napsal jednomu svému příteli: „Vydání Vestiges prokázalo této zemi cennou službu, neboť jednak obrátilo pozornost k tématu [evoluce] a jednak odstranilo mnohé z předsudků vůči němu.“ Pro Darwina měla tato kniha ale ještě další velký význam: její kritici ho totiž vybavili seznamem všemožných námitek, které pak při psaní svého Vzniku druhů pečlivě zohlednil.

—————————————

Pokračujte ve čtení ukázky. Pokud se chcete dozvědět více o dané problematice, nahlédněte též do jednoho z našich článků.


Nakladatelství Academia  vzniklo v roce 1953, původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeGenesis: Velký příběh biologie

Sapp, Jan

Academia, 2015

Napsat komentář