Dopisy plné citu

CyranoNahled
Napsali jste svému milému někdy dopis? Umíte je psát tak, aby váš protějšek pochopil, co cítíte? Pokud ne, poproste někoho, ať to udělá místo vás. Bude to prostě dopis „v zastoupení“…

Beskydská rodačka Zuzana Maléřová (*1965) píše takové listy již delší dobu. Nyní je sesbírala na jednu úhlednou hromádku a vydala v nakladatelství Čas knihu s příznačným názvem Dopis Cyranovi.

Pokud si slavnou Rostandovu hru pamatujete stejně jako já, pak vás určitě napadne, že Cyrano psal dopisy svojí nedosažitelné lásce Roxaně místo Kristiana, který nevládl tak dobře jazykem ani perem jako on. A stejnou roli v nové knize plní i Zuzana Maléřová, kdy píše malá vyznání v zastoupení – jako dcera matce (Sabina Remundová Ivě Janžurové, dcera Jana Janě Synkové), jako manželka manželovi (například Věra Galatíková Ladislavu Frejovi, Jarka Nová Pavlovi Novému), přítel přítelkyni (Vladan Drvota Jitce Zelenkové, Jiří Lábus Nadě Konvalinkové), synovec tetě (synovec Jiří Emmě Černé). Ale jen v první části zvané Dopisy v zastoupení. Ve druhé s názvem Dopisy neodeslané však píše už sama za sebe, a to jak svým nejbližším (mamince, tatínkovi, manželovi, dětem, tchyni), tak lidem, kteří už prostě ze světa odešli, ale ovlivnili nějakým způsobem život autorky (Ota Pavel, Marie Podešvová, Libuše Geprtová, Stella Zázvorková). Závěr pak patří Dopisům ve verších.

Ať už píše v zastoupení nebo sama za sebe, je z jejího psaní zřejmá velká citová angažovanost. Odkrývá mnohé třinácté komnaty a vpouští do nich odpuštění, lásku a porozumění. Jak v doslovu říká Táňa Fischerová:

„V tom je Zuzana nenahraditelná. Jako nikdo jiný se citlivě dotýká bolesti, aby nám všem dala prožít naději a radost z aktivního uchopení našich životních údělů.“ (str. 108)

Celou útlou knihu opět doprovází fotografie Vláda Bohdana z cyklu Stínohry. Ani u této knihy se tvůrčí manželský tandem nerozdělil.

Po dočtení jsem nad knihou dlouho přemýšlela a uvažovala nad jejím smyslem. Pokud by autorka vydala pouze druhou a třetí část, bylo by možné knihu chápat jako její niterné vyznání. A přiznám se, že tím je mi blízká. Často se přistihuji, jak posílám „myšlenkové“ dopisy těm, kteří už tu se mnou nejsou, a vzpomínám na věci, které mě naučili, a na společné zážitky.

Trošku mám ale problém přijmout první část, nechápu totiž příliš smysl dopisů psaných v zastoupení. Vnímám a jsem schopná ohodnotit obsah, smysl mi však uniká. Možná je to tím, že ony listy byly původně součástí něčeho jiného (rozprávění ve Viole?), což ale vlastně nezaznělo ani v předmluvě ani v anotaci. A tak trochu tápu…

To však pro mne osobně rozhodně není důvod, abych na knihu Dopis Cyranovi zanevřela. Naopak. Možná i proto mi uvízne v paměti asi déle, než by se od nijak velkého spisku dalo čekat. Chcete-li se dostat k známým osobnostem (a nejen jim) blíže, pak si určitě novinku psanou v dopisech nenechte ujít. Třeba i vás přiměje vzít do ruky pero a papír a napsat své vyznání…

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeDopis Cyranovi

Maléřová, Zuzana

Čas, 2015

Napsat komentář