Vojenský výcvik

„Tati, my se strašně nudíme,“ řekla Pavla a sedla si vedle tatínka na gauč.

„Tak si přečti nějakou knížku,“ odbyl ji tatínek a Pavla se lehce ušklíbla.

„Já se taky nudím,“ přidal se po chvíli Petr. Taky si sedl na gauč vedle tatínka, ale z druhé strany.

„Tak si zahrajte karty nebo nějakou hru,“ snažil se o radu tatínek.

Pavla s Petrem se na sebe podívali, ale nevypadalo to, že by byli z tatínkova nápadu nadšení.

„Co je to s vámi?“ zeptal se tatínek.

„Nudíte se, ale do ničeho se vám nechce. Tak s tím vám teda nepomůžu, to se na mě nezlobte.“

„Ale my chceme dělat něco jiného než vždycky,“ ozvala se Pavla.

„A co vám v tom brání?“ zeptal se nechápavě tatínek.

„Že nevíme, co to je. Nechceš nám něco vymyslet?“ navrhl Petr.

„Já? Já vám mám vymýšlet zábavu? Na to jste snad už dost velcí, ne?“ ohradil se žertem tatínek.

„Tati, pojď si s námi hrát,“ škemrala Pavla a při tom na tatínka kulila svoje velká kukadla.

„Žádné hraní. Vojnu potřebujete! Tak je to!“ řekl naoko přísně tatínek.

„Tak si pojď hrát na vojnu,“ chytil se hned Petr.

Tatínek se na chvíli zamyslel a pak se šibalsky usmál.

„Dobrá. Když chcete vojnu, budete mít vojnu. Tímto zahajuji pravý vojenský výcvik!“

Pavla se polekala, ale Petr zazářil štěstím.

„A co to obnáší?“ zeptala se opatrně Pavla. Nechtěla se do ničeho vrhat po hlavě.

„Pořádně vám protáhnu tělo!“ odpověděl tatínek. „Správný voják musí mít pořádnou fyzičku.“

„Myslíš dobrou kondici?“ ujišťovala se Pavla.

„Přesně tak!“ odpověděl táta.

„A kdy začneme?“ zajímal se Petr.

„Klidně hned! Vojáci, pozor!“ zavelel táta a děti okamžitě vyskočily.

„Pro začátek budete dělat dřepy.“

Dřepy
Kdo udělá dřep a vztyk,
má báječný tělocvik.
Vyzkoušet si dělat dřepy,
to by mohl snad i slepý.

Udělej několik dřepů (počet záleží na tobě).

• Můžeš s kamarády uspořádat závod, kdo udělá více dřepů během určité doby. (10 sekund, půl minuty, minuta…)

Pavla s Petrem dali ruce před sebe a začali dělat dřepy.

„To je nuda,“ ušklíbl se Petr.

„Tak teď zkuste udělat deset dřepů se zavřenýma očima,“ navrhl táta a obě děti to hned chtěly taky zkusit.

Petrovi to šlo celkem dobře, ale Pavla občas zavrávorala. „To je docela těžké,“ řekla se smíchem, když se nemotorně zvedala ze země.

• Udělej několik dřepů se zavřenýma očima. Jaký je to pocit?

„A co ještě dělají vojáci?“ zeptala se Pavla.

„Přece pochodují,“ objasnil jí Petr.

„Přesně tak,“ potvrdil tatínek. „Teď budete jako vojáci pochodovat na místě. Kolena musíte zvedat pěkně vysoko!“

„Takhle?“ zeptal se Petr a názorně předvedl pochod na místě. Pavla se přidala taky.

Knihu Hravá škola cvičení vydalo nakladatelství Grada. Další ukázky z knihy si můžete prolistovat tady.

Související knihy

Pospíšilová, Zuzana

Grada, 2014