Ukázka z knihy Já a tropy (Ludmila Vítovcová)

České pondělky: Ludmila Vítovcová – Já a tropy

19.3.2012 redakce Bez komentáře

Představte si, že se najednou ocitnete v tropech se dvěma dětmi předškolního věku, abyste se jako manželka veterináře starala o rodinu v nepředstavitelných podmínkách afrického Somálska. Přečtěte si ukázku z úspěšného titulu nakladatelství Jota, který vychází nyní v dotisku…

ÚNOR

O TOM,
jak mě postihla nemoc a betonování. Nemáme vodu, zato na dvoře se objeví letiště s lavičkami. O probdělých nocích a hrozbě jménem malárie.

Únor se vyznačoval pěkným počasím, teploměr se držel na třiceti stupních. Každé ráno jsem se probouzela chladem a starostmi — musím přikrýt děti, upéci piškot a navařit čaj dříve, než rodinka procitne. Už od rána vanul prudký vítr, hnal v kotoučích písek a pokládal písečné závěje do postelí, napuštěné vany, odkrytého těsta i vlasů. Ale byli jsme vděční za každý pohyb vzduchu, neboť když nastalo bezvětří, změnili jsme se v cedníky. Děti i dospělí se obalili potničkami jako opruzená batolata a rozdrápané pupínky se staly vstupní branou invaze stafylokoků.

Právě v tomto období jsem musela ulehnout. Jiří tvrdil, že jsem podvyživená a chytím tím pádem každou nemoc. Zato když onemocněl sám, měl smůlu, že ho napadl virus africké chřipky a řádně ho pocuchal. Ale já měla tu samou nemoc z diety.

Jiří ležel s chřipkou v posteli jako mumie v sarkofágu a já obíhala lůžko s obklady. Musa považoval nemoc za nevyléčitelnou a v nestřeženém okamžiku odnesl Jiřímu tenisky. Protože jsem jenom žena, musela jsem ve vysoké teplotě vyprat, navařit knedlíky, upéci maso, naplácat perník a vše nacpat do lednice. Teprve potom jsem definitivně ulehla a pojídala vysoké dávky antibiotik. Teplota neklesala a celá rodina se mě snažila ujistit, že už jsem vlastně zdravá, oni mají hlad a staré knedlíky jíst nemohou. Pokusila jsem se uvařit aspoň pudink, ale lámala jsem se v kolenou jako hadrová loutka a na žaludek nepůsobila tíže zemská.

Knihu Já a tropy vydalo nakladatelství Jota

————————————————————————————————————–

I autorce i o knize:

První vydání vzpomínek Ludmily Vítovcové z roku 1986 bylo beznadějně rozebráno. Na četné žádosti čtenářů a pro svou nadčasovost vychází toto skvělé humoristické čtení nyní podruhé v Nakladatelství JOTA, opět s vynikajícími ilustracemi Jaroslava Kerlese a navíc s několika dosud nepublikovanými kapitolami.

Další dotisk úspěšného titulu vyšel 29. února 2012.

Doporučení:

Share