Povídky z knihy „Na otecké půdě. Obrázky ze Žďárských hor“ jsou souborem již dříve časopisecky vydávaných povídek spojených lokalitou Žďárské vrchy. Knižně vyšel tento soubor poprvé v roce 1894 v Brně.
Autor ve svých „obrázcích“ vykreslil atmosféru dobové reality na pozadí obalkapodstatných dějů české historie 19. století. Tak kupříkladu povídka „Polák“ zmiňuje bitvu u Sadové (1866), zásadní střet prusko-rakouské války. V povídce „Robotníci“ se pro změnu vzpomíná na poddanství a robotu (zrušena 1848).
Zatty nicméně neklade do popředí historické děje a události, ale více se věnuje prosté situaci člověka v drsném a nehostinném prostředí Žďárských hor (dnes označovaných toponymem Žďárské vrchy). V převážně tragických osudech prostých lidí vyjevuje kromě věčného zápasu s přírodou také těžký sociální aspekt jejich života. Zdá se nám, a mnohde to i autor sám přiznává, že jednotlivé příběhy nejsou smyšlené, ba naopak že v nich autor čerpá ze skutečných událostí a vlastní bohaté zkušenosti i ze svého sepjetí s krajem, který dobře znal.
Stylem vyprávění i citlivým vykreslením postav se Zattyho povídky podobají Nerudovým Povídkám malostranským, ovšem Zatty dává v mnohem větší míře průchod tragickým tónům života svých postav.
Ačkoliv hovoří jazykem pro nás již mírně zastaralým, promlouvá k současnému čtenáři v hluboce lidském a přitom precizním literárním ztvárnění osudů obyvatel Žďárských vrchů. Kniha vychází po devadesáti letech od posledního vydání tohoto bohužel již pozapomenutého autora. Kniha vychází s podporou města Žďár nad Sázavou.