Vrcholy byly bílé, obloha nezvykle modrá, pocit zázraku.
Chodit po horách bylo pro Pietra odmala naprosto přirozené – na výšlapy ho bral otec, z něhož se v kostkované košili, manšestrácích, vlněném svetru a pohorkách stával jiný člověk. Tenhle zaprášený, sluncem sežehnutý, unavený a šťastný horal nijak nepřipomínal samotářského naštvaného chemika dusícího v sobě vztek na celý svět. Po kopcích Pietro putoval i s nejlepším kamarádem a na vrcholky se vrátil, aby tu vlastními silami postavil dům. Hory se staly jeho osudem, zůstaly navždycky v něm, i když ho někdy proud života zanesl jinam.
Příběh o podmanivém kouzlu hor a síle přátelství získal předloni prestižní italskou literární cenu Premio Strega a vloni nejvýznamnější francouzské ocenění Prix Médicis étranger, jen v Itálii se ho prodalo přes 200 000 výtisků a byl přeložen do 33 jazyků; chystá se také filmová adaptace.