Hrdinou románu Letec je člověk, o němž se dá říci, že je tabula rasa: jednoho dne se probudí na nemocničním lůžku a jediné, co ví, je fakt, že nic neví – ani jméno ani kým je nebo kde byl. Doufá, že historii svého života obnoví tím, že si začne nahrávat kusé vzpomínky, které se mu začínají zobrazovat: Petrohrad na počátku dvacátého století, dětství na předměstí v Siverskom a Aluště, vysoká škola, první lásky, revoluce z roku 1917, láska k letectví… Ale jak je možné, že si vybavuje přesné detaily každodenního života, fráze, vůně a zvuky z tak dávné doby, když se píše rok 1999?