Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla
bohatou rodinnou domácnost. Tento život jí ale nevyhovoval
a uspokojení začala hledat v extravagantním sexuálním
životě. Záhy se však dostala do konfliktu se svými sourozenci
a se svým otcem Hermannem Büschlerem, jenž usiloval o to,
aby se vyšvihl do šlechtického stavu a změnil svůj sociální
status. Protože obyvatelé města považovali Annino chování za
nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský
úřad, předmětem soudního vyšetřování, v němž byly
využity Anniny milostné dopisy. Cílem onoho vyšetřování
bylo exemplárně ukázat, v jakých mezích se má pohybovat
spořádaný měšťanský život raného novověku. Ozmentova
kniha je tedy nejen vynikajícím a barvitým „románem“
založeným na reálných příbězích, ale zároveň i skvělým
obrazem podob sociální disciplinace v duchu reformní
mravnosti 16. století.