Belgické přímořské letovisko s celou svou historií a vznešeností je místem, kde se sejdou ti, kdo už v nacistickém Německu nemají domov: zakázaní básníci Stefan Zweig, Joseph Roth, Irmgard Keunová, Kisch a Toller, Koestler a Kesten. Volker Weidermann vypráví o jejich nadějích, lásce, zoufalství — a o tom, co se stalo s jejich životy.

Stefan Zweig přicestoval se svou milovanou Lotte a psacím strojem. Joseph Roth přijíždí navzdory zákazu alkoholu psát a trávit dovolenou se svým nejlepším přítelem. Naposledy se také zamiluje — do Irmgard Keunové, která se jen chtěla dostat pryč ze země paličů knih. Láska mezi Rothem a mladou vášnivou Keunovou je stejně překvapivá, jako je přátelství mezi milionářem Zweigem a zkušeným alkoholikem Rothem bizarní.

A do Ostende dorazí další spisovatelé. Slunce, moře, pití — mohla by to být stejně dobře dovolená s přáteli. Byla by, kdyby se politická situace denně nezhoršovala, kdyby nebyli sledováni, kdyby jejich knihy nebyly zakázané a kdyby neztratili svou vlast. Jsou básníky na útěku, spisovateli v exilu.

Volker Weidermann s přesností a postřehem vypráví podmanivý příběh léta krátce před začátkem druhé světové války, kdy se Zweig, Roth a Keunová sešli, aby oslavili život, jak to dokážou jen lidé bez naděje.