Hrdinou knihy Pašerák snů je autorův literární dvojník Eduard Remody, který je posedlým vypravěčem svého života. Spontánní, osobitou a mnohdy surově cynickou pouliční řečí líčí Remody osudy svých přátel přežívajících na společenské periferii, různých snílků, zoufalců, hráčů, děvkařů, bláznů, ale i normálně „šílených“ lidí. Text je napsaný čtivým elektrizujícím stylem, který udržuje čtenáře v neustálém napětí. Beatnickou poetikou nabitý Pašerák snů je volným pokračováním autorovy prvotiny Modrej soumrak nad městem, která má meditativnější charakter a je jakousi vizuální rekonstrukcí určité části autorova života. Oba texty nyní vycházejí společně v jedné knize. Své psaní autor definuje jako dobrodružnou psychoanalýzu. Spíše než tvoření fikce je to pro něj způsob, jak poznat život a svět nebo jak odlehčit realitu, prozkoumat ji, změnit, porovnat odstín existujícího a popsaného. Právě proto si autor zvolil autobiograficky laděnou prózu, díky níž se psaní stává zábavnou a nebezpečnou psychologickou hrou, zahrnující kromě vlastního životního příběhu i osudy skutečných žijících postav.