Autor tvrdí, že současná produkce je nevyhovující – vždy souvisí s lidským utrpením a ničením životního prostředí a vždy je postavena na finančním základu. Systém peněžního růstu diktuje produkci zboží, která sice přináší okamžitý finanční obnos, na druhou stranu souvisí s neustálou rostoucí potřebou více konzumovat, což vede k naší stále vyšší ekonomické aktivitě. Autor nabízí dvojí strategii, jak osvobodit člověka od této roztáčející se spirály utrpení: snížením tradičního způsobu produkce, a naopak vytvářením takové ekonomiky, která by reagovala na naše základní (spíše než sekundární) potřeby.