Schleiermacherovy slavné Řeči o náboženství vyšly poprvé anonymně v Berlíně roku 1799. Autor zde poetickou prózou hájí svébytnost náboženské víry oproti osvícenskému racionalismu. Náboženství podle něj není totožné ani s metafyzickým myšlením, ani s mravním jednáním, nýbrž ožívá v něm „smysl a chuť pro nekonečno“. Ideální církev je církví bez hierarchických struktur a bez institucí. Přestože jde o autorovu prvotinu, je tento text považován za nejvýznamnější dokument raně romantické spirituality a teologie. Překlad a úvodní studie Jan Kranát.