Padesát let existence divadla, které napříč létům beznadějným i naději dávajícím, smutným i radost přinášejícím strhávalo a stále strhává diváky. Co stojí za touto životadárnou silou Divadla Járy Cimrmana, se lze dočíst v publikaci Tomáše Malečka Divadlo Járy Cimrmana po padesátce…
Slyší-li široká veřejnost jméno Jiří Stránský, spojí si jej s televizním seriálem Zdivočelá země, na němž se vedle režiséra Hynka Bočana Jiří Stránský podílel jako scenárista. Už méně je bohužel těch, kteří příběh četli v knižní podobě. Nyní se ve čtvrtém vydání díla naskýtá šance to napravit.
Publicisté jsou v posledních několika letech terčem mnohdy až nechutných útoků ze strany řady politiků. O to více si naši úctu a naše díky zasluhují žurnalisté, kteří pracují s plným nasazením a naplňují novinářskou etiku. Jedním z nich je bezesporu Tomáš Etzler. O něm a jeho nové knize se dočtete v naší reportáži.
Více než rok na televizní diváky z obrazovek či čtenáře periodik zhlíží „tváře koronaviru“. Tváře zbrkle se střídajících ministrů, od naivní přes vojensky ztuhlou k vážné a zpět k naivní, důvěryhodné tváře epidemiologů, virologů, bakteriologů… A tvář vždy usměvavá, přinášející naději, že hrůzy doby covidové ustanou. Čí je tato tvář?
„Někteří z vás se dotazují, zda se vzhledem k nouzovému stavu bude konat TK a následný koncert… Nuže ano, vše platí!“ Ověřeno i na MZČR. Jedna z mála pozitivních zpráv z této instituce vzešlých, již si pořadatelé, vystupující i hosté v těchto dnech vyslechli. O jakou událost šlo?
Málokterému literárnímu dílu se dostává takové pozornosti nejen ze strany čtenářů, ale také překladatelů, vydavatelů a interpretů jako Malému princi od Antoina de Saint-Exupéryho. Tvrzení se opírá o nové audiální zpracování tohoto literárního skvostu. O jaký vydavatelský počin se jedná?
Město, jež padlo za oběť bezbřehé zvůli komunistického režimu. Město, jehož existenci – navzdory zaslepené nenávisti vůči všemu posvátnému – připomíná už jen kostel s šikmou věží. Město téměř zapomenuté, avšak nyní znovuzrozené v románové prvotině Karin Lednické Šikmý kostel, která měla křest v Praze.
Co to je být novinářem v jednadvacátém století? Chápeme žurnalistiku jako profesi kladoucí vysoké morální i existenční nasazení na ty, kteří si ji zvolili za své povolání? Anebo držíce v rukou bulvární plátky či sledujíce některé soukromé TV kanály se střetáváme s publicistikou plnou polopravd, lží a špíny, s publicistikou, k níž se uchýlili lidé bez zásad a skrupulí?
Troufalost a politická naivita, či velká odvaha a prozíravost? Otázka, na niž odpovídá ve svém autobiografickém textu Michael Kocáb, ale také otázka, kterou si tváří v tvář dění dnešních dní můžeme klást i my.
Hollywoodem odmítnutý scénář učinil z českého oscarového filmaře romanopisce. Autor celé řady úspěšných filmů vydává – po své prvotině, knížce pro děti Kuky se vrací – román čerpající z osobních zkušeností ze světa kinematografie.
