O pravdivosti výše uvedených slov se přesvědčí hlavní hrdinka psychologického thrilleru Přítel, který napsala Freida McFadden. Autorka si pozornost čtenářů získala především díky třídílné sérii Pomocnice – na našem webu najdete recenze na jednotlivé díly (Pomocnice, Tajemství pomocnice, Pomocnice odvedle). Úspěchu ovšem dosáhla i se svými dalšími (samostatnými) příběhy, jejichž recenze si také můžete přečíst: Žádné lži, Za zavřenými dveřmi a Profesorka. Pokud máte autorčinu tvorbu rádi, věřte, že ani nejnovější thriller Přítel za zmíněnými tituly nezaostává!

Celé vyprávění Freida McFadden postavila na tom, že lidé až příliš často skrývají své skutečné úmysly. Kvůli tomu se pak někteří mohou snadno ocitnout v nebezpečí – přesně jako hlavní hrdinka Sydney Shawová. Sydney se už nějakou dobu pokouší najít partnera. Přeje si mít po svém boku pana dokonalého – muže, na kterého se bude moci za všech okolností spolehnout. V lásce zatím neměla příliš velké štěstí a ve svých čtyřiatřiceti letech je stále svobodná a bezdětná. Nyní však poznala někoho, kdo ji naprosto uchvátil. Tom si její sympatie získal už během prvního setkání. Vypadá to, že potkala muže svých snů. Toto přesvědčení jí ovšem vydrží jen do chvíle, než se její život začne měnit v noční můru!

Jak ses mohla vystavit takovému nebezpečí? Vždyť tě mohl zabít, prokrista! (str. 249)

Přečetla jsem všechny autorčiny příběhy, které u nás nakladatelství Kalibr zatím vydalo, proto mohu konstatovat, že styl psaní Freidy McFadden se nemění. Do děje mě opět vtáhla krátkým prologem, který ve mně vyvolal zvědavost ohledně počínání hlavních hrdinů. Dejte si ovšem pozor, jaké závěry z pár řádků vyvodíte! Pokud jste už některé z autorčiných děl přečetli, jistě víte, že v jejích knihách nakonec nic není tak, jak to na první pohled vypadá…

Už jsem chodila se spoustou mužů a můžu říct, že Tom je opravdu hodný člověk. Těžko uvěřit, že by mi vážně lhal. (str. 188)

Autorka příběh vypráví ze dvou úhlů pohledu a pracuje s několika dějovými linkami: jedna se odehrává v současnosti, druhá se vrací do minulosti. A samozřejmě se obě prolínají – abyste pochopili současné jednání a záměry některých postav, musíte zjistit, k čemu v jejich životě došlo před lety.

Zaujal mě motiv vyprávění. Už od dětství nás všichni varují, abychom byli vůči lidem obezřetní. Někdy může být těžké správně odhadnout jejich záměry, protože někteří je umí velice dobře skrývat. A pak je najednou pozdě! I Sydney se ocitla v situaci, v níž čelila smrtelnému nebezpečí. Přestože dobře věděla, že se v jejím okolí potuluje sériový vrah, který se zaměřuje na mladé ženy, nedávala dostatečný pozor. Její zkušenost shledávám velice poučnou. A vůbec mi nevadilo, že autorka využívá extrémní situace, aby si získala pozornost čtenářů – v mém případě se jí to dařilo!

Někdo by tě mohl zavraždit, Sydney. (str. 15)

Freida McFadden opět potvrdila, že dokáže se čtenáři rozehrát skvostnou hru. Já už z jejích předchozích vyprávění dobře vím, že si musím dávat velký pozor na vše, co se v příběhu děje. Tentokrát jsem byla přesvědčená, že se nenechám nachytat – měla jsem v hlavě rovnou tři scénáře ohledně toho, kdo by mohl být vrahem. A ani jeden z nich nebyl správný! Opět tedy nastala chvíle, kdy mě autorka naprosto zmátla. A přesně takové příběhy – plné nečekaných zvratů – mám nejraději! Mě tedy kniha Přítel rozhodně nezklamala.

Související knihy

McFadden, Freida

Kalibr, 2026