Je s podivem, že se ten bál v Reprezentačním domě vůbec koná. Byť ho pořádá pražský Americký ústav a všude se blýskají taftové róby, datum napovídá, že tímhle plesem marnosti se uzavírá krátká epizoda znovunabyté svobody. V předjaří roku 1948 nejdou kroky tanečníků ani noty jazzmanů do rytmu s nucenými častuškami tam venku – a k tomu se ozývají i jejich nešťastné lásky, mindráky nebo jen obyčejná touha zlomit tuberu. Pro elegána Sama Gellena zůstane Irena Hillmanová nedostupná, když se hloupě vdala za kariéristu Roberta, který je s milencem odhodlán zatočit po bolševicku. Montymu Bartošovi je zle z toho, že už v pondělí pomašíruje na učitelskou umístěnku do malotřídky v Krušnohoří. A dojde i na Jiřku Kočandrlovou, nehezkou statkářskou holku na ocet, jíž ve foyer nezbývá než pomstychtivě pletichařit…
Novela o posledním blues někdejších „pásků“ a „kristýnek“, kteří předtím tak rádi swingovali náckům navzdory, je skvostně synkopická. Kronikář této ztracené generace Josef Škvorecký pro ni sbíral inspiraci přímo od pultíku tenorsaxofonisty a už tehdy postřehl, že zlatá mládež ustupuje falši, ne-li kolaboruje, poněvadž jen tak bude život v údajných „šťastných zítřcích“ snazší. Nikdo se nenarodí do ideální doby a ztráta iluzí o nás samých se vždy dostaví nehledě na režim. Ovšem po únorovém puči je z toho člověk ještě víc down, i kdyby zatím pořád hráli Glenna Millera.

Konec nylonového věku (audiokniha)

Autor: Josef Škvorecký
Interpret: Jan Meduna
Režie: Markéta Jahodová
Ilustrace: Jindřich Janíček
Hudba: Petr Kroutil

Délka: 5 hodin 27 minut
Formát: 1× CD mp3
ISBN: 8594169488592
Doporučená cena: 329 Kč

Audioknihu Konec nylonového věku vydalo nakladatelství OneHotBook.

Poslechněte si ukázku.

O autorovi

Josef Škvorecký (1924–2012), syn bankovního úředníka maturoval na gymnáziu v rodném Náchodě. V letech 1951–53 si odbyl vojenskou službu, groteskně zachycenou v budoucích knihách, a poté pracoval jako redaktor v SNKLU (pozdějším Odeonu), kde redigoval novou revui Světová literatura. Po skandálu provázejícím vydání jeho obrazoborecké prvotiny Zbabělci (1958) byl donucen místo opustit a tehdy se také oženil se Zdenou Salivarovou. Ve svobodném povolání působil od roku 1963: coby překladatel, esejista a propagátor anglosaské žánrové prózy se zasloužil mj. o teoretické (Nápady čtenáře detektivek, Hříchy pro pátera Knoxe) i praktické (cyklus případů poručíka Borůvky) rozpracování detektivek s neokázalým vyšetřovatelem. Autor, spjatý též s počátky cimrmanologie, odjel roku 1969 přednášet do USA a po rozmetání sazby Tankového praporu, jehož vydání nastupující normalizátoři nepřipustili, se s chotí usadil v kanadském Torontu. Založili zde nakladatelství Sixty-Eight Publishers, pod jehož značkou v letech 1971–1994 vydali krom tohoto románu dalších 220 titulů proskribovaných krajanů. Československé občanství bylo Škvoreckému demonstrativně odebráno roku 1978 a vlast mohl navštívit až po sametové revoluci. Osu jeho rozsáhlého díla tvoří „jazzová pentalogie“, kam vedle Zbabělců a Tankového praporu spadají svazky Mirákl (1972), Prima sezóna (Toronto 1975, Praha 1990) a Příběh inženýra lidských duší (1977).

Zdroj informací: OneHotBook

O interpretovi

Jan Meduna (* 1982), syn herce Jaromíra Meduny koketoval s múzou Thálií už v amatérském souboru Dětské divadelní studio. Hereckou katedru DAMU absolvoval v roce 2006 a po hostováních na předních pražských kamenných i klubových scénách  zakotvil v letech 2011–2020 v souboru Divadla v Dlouhé. Od roku 2020 je na volné noze, ale stabilně bývá k vidění na jevišti Divadla v Celetné. Je dlouholetým členem sdružení Veselé skoky a herecké kapely Fekete Seretlek, kde hraje na trubku. Roku 2015 byl nominován na Cenu Thálie za titulní roli v inscenaci Viktor aneb Dítka u moci. Filmoví fanoušci ocenili jeho rázný debut ve válečném dramatu Tobruk (2008), v němž ztvárnil vojína Pospíchala. Objevil se také ve snímcích Rytmus v patách, Herbert v ringu, v krimisériích Případy 1. oddělení, Labyrint a epizodicky rovněž ve filmech Nabarvené ptáče nebo Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Jeho melodického hlasu využívá rozhlas i dabing.

Zdroj informací: OneHotBook

O režisérce

Markéta Jahodová (* 1951), ačkoli vystudovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, už v posledním ročníku dostala nabídku na místo režisérky v brněnském rozhlasovém studiu. Zde působila jako zpravodajka, autorka dokumentárních pořadů, moderátorka pořadu Na nedělní vlně Brna nebo režisérka rozhlasových her. V roce 1988 se přesunula do Prahy, od roku 2003 je režisérkou stanice Vltava.

Zdroj informací: OneHotBook

Nakladatelství OneHotBook vydává audioknihy současných světových i českých autorů i moderní literární klasiku a osobitou tvorbu pro děti. Audiokniha v jejich podání není pouhým převyprávěním knihy, ale interpretačním uměním vzniklým ze spolupráce režisérů s pečlivě vybranými herci.

Související knihy

Škvorecký, Josef

OneHotBook, 2025