Co teď a co potom?

Jurcakova_svatky
Také máte ten pocit, že jen co skončí prázdniny, octnete se na jakési divoké horské dráze a sotva si stíháte chránit pozadí?

Odhodlaně prosvištíte haldami sešitů, pravítek, penálů, obalů, školních přezůvek, ze kterých vám vaše děti vyrostou přesně ve chvíli, kdy je u pokladny zaplatíte, a už se na vás z regálů velkých supermarketů zlomyslně šklebí vydlabané dýně vykukující z umělého listí rozházeného v záplavě barevných vřesů a vřesovců. Odevšad se na vás sápou zakrvácené drápy, lebky a pavouci, v regálech pózují jako vojáci seřazené barevné hřbitovní svíce a věnečky, které se volně mísí s prvními Mikuláši, čerty a anděly. Ruku v ruce jdou s nimi vousatí Santové, sobí spřežení, vánoční skřítkové i Sněhurky jako z Disneylandu. Obchody zavalí vánoční kolekce, oříšky na tisíc způsobů, vánoční hvězdy, prskavky, baňky a tisíce barevných světel a světýlek, neúnavně blikajících od noci do rána.
Zatím co se vaše děti pídí po letácích oblíbených hračkářství, lepí vystřižené obrázky a píší dopisy Ježíškovi, který se stal podle jejich skromného úsudku nejspíš majitelem největší dopravní společnosti na světě, továrny na hračky a tiskárny na peníze, vy jste ještě stále nohama pevně na zemi.
S úžasem zjišťujete, že v představách vašich ratolestí by se vám Ježíšek do jesliček nejspíš vůbec nevešel, protože má něco přes metrák, k tomu bujný bílý plnovous, červený obleček s opaskem a jezdí na saních. Sotva se vleze do komína a radostně volá HO, HO, HÓÓÓ…
V každém z vás je kousek malého dítěte, a tak nakonec kouzlu Vánoc podléháte i vy. Snažíte se narovnat pokroucené dětské představy podsouváním betlémů, výrobou svíčiček ze skořápek ořechů, zoufalým lovením zdivočelých kaprů v kádích, mimo kádě, ve vanách i po podlaze a těšíte se na ladovské radovánky, lyžování, sáňkování, stavění sněhuláků nebo na možnost prostě jen tak padnout do prachového sněhu a líně do něj obtisknout svého osobního anděla. Jenže jak často je o Vánocích sníh?
Síla zodpovědnosti je nenápadná, ale vlezlá čím dál víc, a tak vánočnímu běsnění nakonec podléháte beze zbytku. S utkvělou představou, že bez toho nebudou pravé Vánoce, lítáte, sháníte, nakupujete, vaříte, pečete, smažíte, uklízíte a leštíte, abyste při finální slavnostní štědrovečerní večeři s téměř stoprocentní jistotou upadli hubou přímo do svátečního, štědrovečerního talíře. Naštěstí je tu rodina, aby vás pozvedla, protože podle tradic je třeba lít olovo, pouštět lodičky, které se vám zatraceně potápí až na dno, a pak už zazvoní zvoneček…
Psi, kteří hlídají pod stolem, jestli náhodou něco neupadne, vyrážejí jako první rychlá spojka, protože si tento signál od loňska dobře pamatují. Radostně poštěkávají, hledají pod rozsvíceným prskajícím, jiskrami sršícím stromečkem svou klobásu, pak se o ni poperou a sundají ocasem pár pekelně drahých baněk. Stromeček září a září i zvědavá dětská očička, pokojem se line vůně perníčků, prskavek a jehličí. Do kouzelného tlumeného světla vánočních svíček zní koledy. Ježíšek na nic nezapomněl, ještě že měl tak velký pytel, děti jsou spokojené, na stole tiše cinká andělské zvonění, v televizi dávají novou pohádku, při které se vám v křesle dobře usíná. Ať žijí Vánoce!
Ráno se přebrodíte závějemi papírů, stužek, dárečků, krabic, drobků a nádobí, znovu se obrníte trpělivostí a uvedete váš byt do původního stavu. Marně přemýšlíte, proč jste vlastně vůbec předtím uklízeli. O silvestru si to ještě jednou zopakujete a krásné svátky klidu a míru jsou za vámi, je tady šťastný nový rok.
No a když po tom všem zajdete znovu na nákup, protože doma už prostě nic nezbylo, z regálů se na vás vesele a trochu škodolibě zubí čokoládoví zajíci a vejce na sto způsobů…


Marie Jurčáková

Jurcakova MarieAutorka žije v Uble a provozuje malé knihkupectví ve Vizovicích. V minulosti napsala dvě novely určené spíše pro ženy, ale muži jim je škodolibě nakupovali. První z nich se jmenuje Metráková letuška a druhá, která byla volným pokračováním, Světlušky na pláži.
Třetí a zároveň první kniha pro děti vyšla letos na jaře. Jmenuje se Zelené plamínky na Klášťově.
Zatím se drží na předních příčkách žebříčku na Heurece a pyšní se titulem bestseller v Dobrých knihách.
Kromě psaní maluje (olej na plátně s příměsí svítivého pigmentu), má za sebou už několik výstav, hraje už dvacet let amatérské divadlo a občas se objeví v komparzu.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZelené plamínky na Klášťově

Jurčáková, Marie

Pointa, 2025

Co teď a co potom? - DISKUZE

Počet reakcí: 1
  1. Ivetaa napsal:

    Pohlazení na duši – krásná slova.

Napsat komentář