Jaké asi bude lidstvo v nedaleké budoucnosti? Může se stát, že přestane fungovat zákon i svět samotný tak, jak ho známe? Chcete vědět, co všechno to přinese? Tak to si rozhodně přečtěte novinku Engelberta Prima!
Civilizace v agónii
Z temných mračen, která se nad lidstvem léta stahovala, konečně uhodilo. Většina světové populace podlehla vražednému viru. V agonii se zmítající civilizaci dorazila mimořádně silná série elektro-magnetických pulzů. Většina elektroniky byla nenávratně zničena. Státní struktury, policejní složky, armády, to všechno se rozpadlo. Svět, jak jsme ho znali, přestal existovat. Dvaadvacet let po těchto událostech se osamělý muž vydává na cestu zemí bez zákona obdarovat svého přítele, sídlícího na úpatí Blaníku, semeny starých odrůd kokořínských slivoní a nešlechtěných mrkví. Jenže mu do toho stále něco leze. Něco, do čeho se musí pořádně strčit, říznout, seknout nebo vystřílet pár poloplášťovek s plochou špičkou.
Drsný vědeckofantastický román z ponuré éry soumraku lidstva, kdy nožů není nikdy dost a kdy nejlepším přítelem člověka už dávno není pes, ale spolehlivá, dobře naolejovaná bouchačka. A protože zbraně jsou nebezpečné hračky, občas ukápne i nějaká ta kapka krve. Tahle vize nedaleké budoucnosti se vám líbit nebude. A jestli ano, jste divní.
Boží mlýn s turbem 1
Muž na stezce
Autor: Engelbert Prim
Ilustroval: Vojta Rejl
Počet stran: 272
Vazba: brožovaná
Formát: 110×180 mm
ISBN: 978-80-278-0259-3
Doporučená cena: 339 Kč
Přečtěte si další informace o knize Boží mlýn s turbem 1, kterou do soutěže věnovalo nakladatelství Epocha. K dispozici máte i kompletní ukázku.

Nakladatelství Epocha ve stávající podobě existuje a vydává od října roku 2002. Navazuje na činnost stejnojmenného subjektu, který vznikl roku 1996. Jeho ediční profil byl tehdy vyhraněný, soustředil se na historii prezentovanou životopisnými monografiemi významných postav českých, ale i světových dějin. V roce 2002 se Epocha rozšířila a její ediční záběr se rozrostl o další žánry a s tím se rozšířila i autorská základna, která se neomezuje jen na domácí zdroje.
Ukázka z knihy
Pak Kyberpankáč ukázal bradou vlevo a z průjezdu bezprostředně přede mnou se vyloupla postava v šedých městských maskáčích, jaké nosily armádní složky vyslané na pomoc zónám. Ještě vloni by to byla záruka bezpečí. Dneska už to byla jen záruka toho, že týpek navlečený v těchhle hadrech bude vědět, kam vás střelit, abyste se zbytečně netrápili. Pakliže nebude chtít právě to. V rukou svíral vojenskou samonabíjecí brokovnici Benelli M3, nebo nějaký její klon, a nejspíš ji už dneska použil, protože půlku ksichtu měl zacákanou krví. Možná to byl zrovna on, kdo vyrobil tu čerstvou mrtvolu, co jsem minul před chvílí. Bosý chlápek s vystřeleným okem, zkroucený v nepřirozené poloze mezi popelnicemi. Ne, to ne,
použít tuhle bouchačku, to by ten smolař neměl vystřelené oko, spíš… hlavu.
O autorovi
Engelbert Prim (*1967) se jako chlapec narodil a už jím zůstal. Kromě občasných rvaček a peripetií s děvčaty s tím dodnes nemá vážnějších problémů. Do šuplíku psal už odmala, i když tenkrát to byl ještě kufřík s medvídkem. Psal rukou, ale tiskacím písmem. Dokonce mu tak dovolili psát i ve škole, takže když má dnes něco napsat psace, má rukopis prvňáčka. Jeho první literární počin byl pravděpodobně dopis soudruhu kamarádovi ze spřátelené školy, ve kterém popisoval, co dělal o prázdninách. Vše si komplet, do posledního písmene vycucal z prstu. Hemžilo se to tam gangstery, spolužačkami v nesnázích, vlhkými sklepy a tajnými podzemními chodbami. K podzemí má ostatně vřelý vztah dodnes, a to přesto, že v něm bývá chladno. V kolektivu byl oblíbený pro svou přátelskou povahu. Poté, co dostal kufříkový psací stroj Mercedes po dědečkovi, naučil se na něm psát dvěma prsty. Aby litery přes vyschlou inkoustovou pásku obtiskly na papír dostatečně viditelná písmena, bylo potřeba do kláves pořádně udeřit. Tak to dělal. A protože zvyk je železná košile, dělá to stále i na daleko jemnějších klávesnicích počítačů a notebooků. Dlužno ještě zmínit, že ke dvěma ukazováčkům přidal časem třetí prst, prostředník pravé ruky. Takto píše dodnes. Když nastoupil k výkonu Základní vojenské služby, stočila se jeho témata docela přirozeně k tomu, co by býval dělal, kdyby k výkonu Základní vojenské služby nenastoupil. Kamarádi, kterým své rukopisy půjčoval, ale nepochopili jejich hloubku a poslání a měli je čistě za erotickou literaturu. Své texty pak nacházel flekaté, zastrkané za rezervoáry na záchodcích a pod stejně flekatými matracemi. V kolektivu byl oblíbený pro svou přátelskou povahu. Po vojně, maje stále touhu psát, ve svých literárních pokusech čas od času pokračoval, nemaje ale pořádného tématu, stále jen do šuplíku. První hrubé obrysy neohroženého hrdiny přezdívaného Boží mlýn s turbem a zatím nejasné linie jeho neobvyklého příběhu se začaly samy od sebe rýsovat na vnitřní straně Elgelbertovy lebky jedné promoklé noci, kdy hromy burácely, oblohu křižoval jeden blesk za druhým a kdy nebylo vůbec těžké si představit, že přichází apokalypsa. V kolektivu je stále oblíbený pro svou přátelskou povahu.
(Zdroj informací: Epocha)
Vyhrajte knihu Boží mlýn s turbem 1
Na Zemi už dávno nefungují běžné zákony, a tak se hlavní hrdina vědecko-fantastického příběhu vydává na cestu za starým přítelem. Na jeho výpravě ho ale neustále pronásledují nějaké potíže. proto je jeho nejvěrnějším druhem hlavně bouchačka. Svět už totiž není, to co dřív…
Ve spolupráci s nakladatelstvím Epocha vám přinášíme soutěž, ve které dva z vás mohou knihu Boží mlýn s turbem 1 vyhrát. Stačí, když u soutěžní otázky vyberete jedinou správnou odpověď ze tří možností, a výhra může být vaše. Hodně štěstí!
Soutěž o knihu Boží mlýn s turbem 1
probíhá od 24. října do 6. listopadu 2025.
Náš tip pro ty, kteří tuto soutěž ještě moc neznají: Netipujte na začátku soutěže příliš vysoko! Jednou denně můžete své tipy upravovat a zvýšit tak šanci na výhru.
Související soutěž
24. 10. 2025 - 6. 11. 2025
Související knihy
Boží mlýn s turbem 1Muž na stezce
Prim, Engelbert
Epocha, 2025
Moc děkuji za knihu, včera v pořádku dorazila