V rámci znovuvydávání prací Jaroslava Velinského přišlo na počátku letních prázdnin 2025 nakladatelství Mystery Press s e-knihou Mys mrtvého muže. Jedná se o vůbec první samostatné vydání, ale již před třemi lety byl tento titul zařazen do souboru Případy Augustina Velikého & spol.

Kdo je Jaroslav Velinský? Mohl bych teď citovat z mnoha zdrojů, včetně obsáhlého doslovu autorova syna Frederika, v němž je tvůrcův osud rozebrán do podstatných podrobností. Já si dlouho jeho osobu spojoval hlavně s trampingem a hudbou, než jsem jednoho dne zjistil, že v sobě skrývá skvělého spisovatele. Sbírka prací Jaroslava Velinského zdobící mou rozsáhlou knihovničku pochází hlavně z produkce jeho vlastního Nakladatelství Kapitán Kid, přičemž knihy bylo po nějakou dobu možné objednat prostřednictvím KKKK, tedy Knižního Klubu Kapitána Kida. V každém případě je Jaroslav Velinský v mých očích jednou z největších hvězd české literární scény. Možná dokonce tou nejzářivější.

Kapitán Kid stvořil celou řadu literárních hrdinů, z větší části detektivů ať už profesí, či pouze na bázi jakéhosi koníčka. Také je umístil do mnoha rozdílných časoprostorů – od Prahy druhé poloviny dvacátého století, přes Divoký západ, až po vesmírné dálavy. Nicméně asi žádný z odvážných bojovníků se zločinem mu nejspíš nepřinesl tolik potíží, jako postava předčasně penzionovaného kriminalisty Augustýna Velikého. A tím se konečně dostáváme k Mysu mrtvého muže. Jedná se o druhý titul v šestidílné sérii dobrodružství Augustýna Velikého a jeho přátel, mezi nimiž je třeba jmenovat uměleckého malíře Jozífka Smetanu, aktivně sloužícího kriminalistu nadporučíka Antonína Dvořáka, a chybět nesmí ani svérázná restaurátorka náhrobků Gréta Hornová. Přestože se bavíme o pořadovém čísle dvě, ve skutečnosti se ale Mys mrtvého muže podařilo poprvé vydat až zhruba desetiletí po autorově smrti.

Zatímco doménou vyšetřování skupiny kolem Augustýna Velikého jsou české luhy a háje a samozřejmě metropole, druhý titul představuje jistou výjimku. Děj Mysu se totiž odehrává na východoněmeckém ostrově Amsel v Baltském moři. Původně mělo jít o vzrušující hledání pokladu z dávno potopené lodi. Jenže pak se začnou ztrácet členové zájezdu, dojde i na inzultace, aby si z ničehož nic nikdo z přítomných nebyl jistý ničím a nikým.

Literární styl Jaroslava Velinského, speciálně v sérii Augustýna Velikého, je naprosto unikátní. Přestože i z hlediska vyznavačů detektivního žánru jsou autorovy práce skvěle propracované, co je činí tak výraznými, jsou jednoznačně dialogy. Postavy mezi sebou rozmlouvají s propracovaným humorem a jemnou ironií, která může fungovat jen mezi opravdu důvěrnými přáteli. Přesně to ale zároveň způsobuje, že si čtenář připadá jako nedílná součást vyšetřovacího týmu. Dokonce i profesní nástupce Velikého, kapitán Pařízek, který v sérii plní roli nepříliš důvtipného hnidopicha a zrovna v Mysu mrtvého muže nehraje žádnou roli, nedokáže odolat způsobu, jakým jeho civilní konkurenti komunikují. To přispívá k lepší konzistenci textu jako celku.

Logicky se nabízí otázka, proč v pořadí druhý příběh série, kterou již v roce 1969 uvedla kniha Spravedlivá pistole, vyšel až poslední, a to ještě s odstupem více než půl století. Důvodem, tak jako v mnoha jiných případech, byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Jaroslav Velinský se stal pro kádry přizvukující novému režimu trnem v oku, pro důvody z počátku spíše banální, ostatně jako mnozí jiní. To vedlo mimo jiné k tomu, že slibně rozjetou kariéru spisovatele musel na nějakou dobu opustit. Ostatně i třetí příběh Augustýna Velikého s názvem Hra na smrt strávil již vydaný dlouhou dobu ve skladu, kde by možná padl za oběť hlodavcům či plamenům spalovny, kdyby si v roce 1972 Severočeské nakladatelství nepotřebovalo vylepšit ekonomické výsledky. Kapitán Kid pak přistoupil na určitý kompromis a vytvořil nového amatérského detektiva Otu Finka, který se svou profesí soustružníka už dokázal prorazit cenzurní zátarasy, byť mu autor do vínku vložil celou řadu vlastností věčného rebela. Přitom dokázal ukázat i apolitickou stránku tehdejší kriminální služby, alespoň v míře, v jaké to bylo možné. To celé už je ale jiný příběh a více si o něm povíme u připravované recenze audioknihy Velice dlouhé schody.

Jak jsem se už jednou zmínil v souvislosti s Ondřejem Neffem, u Jaroslava Velinského bych zopakoval, jaká je škoda, že se jeho práce nedostala na mezinárodní úroveň. Pravda, některé tituly by možná byly mimo východní blok jen těžce srozumitelné, případně by minimálně pozbyly něco ze své atmosféry. Nicméně třeba takoví Engerlingové dalece předběhli svou dobu, přestože zpracovávají téma pozdějších bestselerů jako třeba trilogie Silo Hugha Howeye. Jaroslav Velinský je spisovatelská hvězda první velikosti, za kterou mluví desítky vydaných (a kdo ví, kolik nevydaných) titulů s tak pestrým záběrem, že snad v české literatuře ani nemá srovnatelnou konkurenci.

Související knihy

Velinský, Jaroslav

Mystery Press, 2025